Zpráva ČHV z monitorovacích návštěv vazebních věznic

Český helsinský výbor (ČHV), který se již od svého založení v roce 1988 věnuje dodržování lidských práv také v oblasti vězeňství, uskutečnil se souhlasem Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR v říjnu a listopadu 2012 monitorovací návštěvy v šesti vazebních věznicích a vyhotovil zprávu, která se zaměřuje na zjištění aktuálního stavu a podmínek výkonu vazby. Mezi zkoumané oblasti patří špatné zacházení, umisťování obviněných, materiální a sociální podmínky, zdravotní péče, kontakt s vnějším světem, informovanost obviněných o jejich právech, vnitřní řády věznic a některé další otázky.

Předkládaná zpráva si však neklade za cíl obsáhnout všechny problémy současného vězeňství při výkonu vazby, nýbrž je jejím záměrem poukázat na okruhy otázek, s nimiž se ČHV při monitorovacích návštěvách jednotlivých věznic opakovaně setkal, doporučit možná řešení a vyvolat diskusi za účelem dosažení kýžených pozitivních změn.

Ze závěrů Zprávy vyplývá, že problém spojený s přeplněností českých věznic se týká rovněž i výkonu vazby. Jako nejvíce problematické oblasti jsou vyhodnoceny nevyhovující materiální a hygienické podmínky, a s tím související téměř celodenní uzavření na cele bez možnosti smysluplného trávení času a porušování soukromí při poskytování zdravotní péče.

Za jistý paradox lze přitom označit skutečnost, že se obvinění nacházejí v podstatně horších podmínkách než odsouzení, přestože jde o osoby, u nichž je třeba důsledně ctít zásadu presumpce neviny a omezovat jejich práva jen v míře nezbytně nutné k provedení úkonů trestního řízení.

„Jestliže se mají vězeňská zařízení postarat o více vězňů včetně obviněných, než je počet vězňů, pro něž byly tyto objekty vybudovány, promítne se tato skutečnost do všech sfér vězeňského života. Výrazný negativní dopad se týká zejména kvality a kvantity poskytovaných služeb a činností uvnitř věznice.

Znepokojující je skutečnost, že se nepříznivé podmínky často kumulují, zejména přeplněnost, nedostatek volnočasových aktivit a nepříznivé hygienické podmínky, jak se potvrdilo i během monitorovacích návštěv“, sděluje Anna Šabatová, bývalá předsedkyně ČHV.

Tuto nepříznivou situaci nelze omlouvat nedostatkem financí či nedostatkem personálu a stavebně-technickou zastaralostí vězeňských objektů, ale je třeba učinit patřičné kroky za účelem postupného zlepšování tohoto stavu.

Špatná úroveň materiálních a sociálních podmínek přímo souvisí s objemem finančních prostředků, které jsou ze státního rozpočtu uvolňovány na vězeňství.

Ty se pohybují prakticky stále ve stejné výši, přestože každým rokem stoupal počet vězňů. V tomto směru nelze hledat chybu u Vězeňské služby, ale především u státu, který tímto přístupem dává najevo, že oblast vězeňství považuje za marginální.

Aby se Česká republika v oblasti výkonu vazby a trestu přiblížila poměrům obvyklým v západoevropských zemích, je nezbytné uvolnit finanční prostředky ze státního rozpočtu v takové výši, která umožní modernizaci vazebních věznic a odpovídající pokrytí odborných pracovníků pro přímou práci s vězněnými osobami.

Současný problém s přeplněností českých věznic sice dočasně vyřešila amnestie prezidenta republiky z 1. 1. 2013, nicméně pokud se nezmění trestní politika státu, budou věznice v nejbližších letech opět zaplněné. To lze očekávat s ohledem na dlouhodobý trend růstu počtu vězněných osob od roku 2003, i s ohledem na míru kriminální recidivy v České republice, která dosahuje až 65 %.

ČHV si je vědom, že náprava nedostatků, s nimiž se během monitorovacích návštěv setkal, nebude vždy snadná, přesto v závěru Zprávy shrnuje doporučení a věří, že tato přispějí k postupnému zlepšování podmínek výkonu vazby a posílení práv obviněných osob.

Celé znění Zprávy Českého helsinského výboru z monitorovacích návštěv vazebních věznic je dostupné na webových stránkách ČHV www.helcom.cz.