Životy dětí v ústavní péči se zlepšují jen pomalu. Ochránkyně rekapituluje 10 let kontrol dětských ústavů

Za uplynulých 10 let veřejný ochránce práv prověřil životní podmínky 2178 dětí žijících v ústavech. „Pochybení některých ústavů a zařízení jsme obvykle dokázali velmi rychle napravit,“ píše ochránce v tiskové zprávě. „Pokud však problémy vyplývaly například z nedostatku personálu, bylo často mimo naše možnosti prosadit účinné řešení. Obecně platí, že systém péče o ohrožené děti u nás neodpovídá úrovni dalších evropských států. Základním problémem je vysoký počet dětí v ústavní péči.“

„Chybí cílený tlak na umisťování dětí do alternativních forem péče, silnější práce s rodinou a předcházení momentům, kdy už zbývá pouze umístění dítěte do ústavní péče. Smutnou skutečností je jinde nevídané umísťování malých dětí do kojeneckých zařízení. V tom se v Evropě, bohužel, naprosto vymykáme.

Příklady pochybení

  • Dětem byl umožněn styk s rodiči jen za odměnu;
  • děti byly odděleny od svých sourozenců a nikdo se nevěnoval sociální práci k podpoře kontaktů s příbuznými a sanaci rodin;
  • ne každé dítě mohlo alespoň jednou denně pobývat na čerstvém vzduchu;
  • dětem byla kontrolována jejich soukromá korespondence (e-maily, sms, apod.).

Aktuálně k tématu: Stále dochází k porušování práv. Rozhovor s Michalem Ďorďěm

Je potřeba sjednotit péči o ohrožené děti

Samotná ústavní péče skrývá několik systémových nedostatků. Péčí o ohrožené děti se zabývají tři rezorty, je rozdělena mezi státní správu a samosprávu a mezi státní a nestátní sektor. Aktuální situace je kritizována českými i zahraničními odborníky. Pravidelně na ni upozorňuje například Rada Evropy nebo Výbor pro práva dítěte OSN.

Jedním ze základních předpokladů nápravy je sjednocení systému péče o děti, o kterém se v České republice hovoří mnoho let bez konkrétního výsledku. O zajištění péče se aktuálně dělí Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a v případě malých dětí také Ministerstvo zdravotnictví. V praktické rovině pak má jedno dítě má na starost 7 – 10 různých osob. Tříští se odpovědnost i koordinace.“

Od roku 2006 provádí ochránce systematické návštěvy zařízení, kde se nacházejí osoby omezené na osobní svobodě. Posiluje jejich ochranu před mučením a jiným špatným zacházením. Plní tak úkoly národního preventivního mechanismu.

Čtěte k tématu: Stále dochází k porušování práv. Rozhovor s Michalem Ďorďěm