Výstupy z jednání

Ministr Nečas, řekl, že si uvědomuje zoufalou situaci sociálních služeb, které každoročně pracují několik měsíců bez finančních prostředků a jsou financovány z rodinných rozpočtů a rozpočtů přátel zaměstnanců, zaměstnanci se dostávají do protiprávního stavu, kdy jsou v evidenci na úřadech práce, ale do práce chodí, aby zaopatřili klienty. Stejně jako jeho předchůdci na ministerském postu (18 let!) se odvolával na zákon o státním rozpočtu, který neumožňuje dát sociálním službám peníze již v lednu (letos by mělo ministerstvo poslat peníze nejpozději do konce března). Ministr slíbil, že se pokusí tento stav na příští rok změnit. Uvidíme.

Ministr Nečas řekl, že si uvědomuje slabiny zákona o sociálních službách a bude jej novelizovat v široké diskusi. Navrhli jsme formu používanou ministrem spravedlnosti – zveřejnění na internetu.

Ministr Nečas, řekl, že si uvědomuje slabiny stávajícího procesu inspekcí kvality, zorganizuje k tomu odborný panel a vytvoření námi navrhovaného nezávislého orgánu pro kontrolu kvality vidí jako řešení. Ministr Nečas řekl, že na MPSV mají analytická data o sociálních službách a vidí zneužívání příspěvků na péči jako vážný problém – navrhované poukázkové řešení den předtím nepodpořil sociální výbor parlamentu.

Ministr Nečas řekl, že decentralizace - převedení prostředků na kraje - je pro stávající období zablokované, ale vidí to jako důležité řešení umožňující rychlejší převod finančních prostředků a víceleté financování. Zdůraznili jsme legislativní ukotvení převodu peněz, resp. povinnosti krajů, které se v řadě případů chovají k sociálním službám macešsky a prostředky by použily na něco jiného.

Ministr Nečas řekl, že jedná se zástupci různých skupin sociálních služeb a často mají protichůdné požadavky. Navrhli jsme vznik poradního orgánu vlády pod ministrem Kocábem (předjednáno, není proti), který by integroval různé iniciativy, cílové a lobystické skupiny. Zdůraznili jsme, že nejde jen o věc MPSV, ale věc nadresortní.

Ministr nesouhlasil, že nemají vizi a nevědí, jak to dělat, že chybí kvalitní řízení celého procesu. Ministr má zájem dále jednat.

Návrhy iniciativy BED IN na rozvoj sociálních služeb v ČR

(zasláno ministrovi před jednáním 5.3.2009)

Fakta:

Výdaje MPSV 2006 – 13 miliard

Výdaje MPSV 2008 - 25 miliard korun; z toho 18,5 miliard byly příspěvky na péči (státní rozpočet plánoval 8,4 miliard!)

Návrhy finanční

Stanovení ceníku příspěvku na péči zohledňujícího:

a) majetkovou a finanční situaci žadatele a jeho rodiny a míru finanční a nefinanční spoluúčasti rodiny,

b) intenzitu a nezbytnou odbornost vnější podpory a pomoci žadateli/-lce příspěvku (klíčový důvod: příspěvky na péči tvoří největší „černou díru“ rozpočtu, na jedné straně jsou zneužívány, na druhé straně se nedostávají lidem či celým cílovým skupinám, kteří jej potřebují, výše max. příspěvku by měla být s ohledem na bod a) i více než 5 násobná od stávajícího stavu, naopak – opět s ohledem na bod a – velké množství příspěvků není potřeba vyplácet, podmínka: do tvorby materiálu je kromě zapojení ekonomických expertů a analytiků, státních úředníků a poradních vládních orgánů a členů asociace krajů zapojeno široké spektrum relevantních zájmových cílových skupin - uživatelé příspěvku a odborných a profesních společností a spolků)

Otevření finančních zdrojů Aktivní politiky zaměstnanosti MPSV poskytovatelům sociálních služeb, kteří realizují integrativní programy vedoucí k zaměstnanosti jejich klientů a zajištění, aby alespoň u dvou tří rekvalifikačních agentur v každém kraji byl (nejen stavebně) bezbariérový přístup k nezaměstnaným lidem - asistenti, sociální pracovníci, dobrovolníci (klíčový důvod: odbor správy služeb zaměstnanosti nespolupracuje s odborem služeb MPSV, prostředky AZP jsou až příliš často čerpány velmi neefektivně a netransparentně, řada poskytovatelů soc. služeb realizuje činnosti, v jejichž důsledku získávají klienti práci na otevřeném trhu práce – s růstem nezaměstnanosti zůstávají ještě více klienti sociální služeb u úřadů práce na posledním místě).

Převedení prostředků MPSV na sociální služby v objemu roku 2009 na kraje a MHMP pro financování sociálních služeb již po rok 2010 za paralelní zákonné povinnosti krajů (klíčový důvod: zajištěno víceleté a relativně stabilizované financování sociálních služeb, podmínky rozdělení prostředků na krajích a MHMP: kriteria dle kvality, nikoli typu zřizovatele, transparentní výběr, dostupnost pro všechny cílové skupiny, jednoznačná preference terénních a ambulantních služeb a pobytových služeb typu „trénink či azyl“ jako např. domy na půli cesty, terapeutické komunity, chráněné bydlení, azylový dům, noclehárna apod., čili nikoliv typu ústav, resp., dnes eufeministicky nazývaných domov, kde je služba hrazena z příspěvku na péči)

Zavedení veřejně známých ceníků jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb a zrušení cenové regulace, pokud službu nebude ve 100 % finančně garantovat stát, kraj nebo obec nebo jiný k tomu zmocněný subjekt (klíčový důvod: transparentnost, dostupnost a finanční stabilita služeb).

Diskuse o změně financování a dotační politiky: např. veřejné zakázky, platby na klienta a výkon, poukázky atd. – viz koncepční návrhy.

Návrhy koncepční

Zahájení prací pro vytvoření a odbornou i politickou průchodnost „Vize a prováděcí strategie českých sociálních služeb 2015“ s jednoznačnou podporou na kvalitě a odbornosti a dostupnosti zajištěných terénních a ambulantních služeb, spolupráci a participaci rodiny, veřejnoprávních i soukromoprávních subjektů a s cílem kapacity zařízení typu domov max. 20 – 30 osob na objekt. Projekt na 3 roky, 2010 – 2013 včetně testování. Zapojit všechny zájmové a cílové skupiny včetně politických stran – aby to prošlo parlamentem, ekonomických expertů a financování projektu řešit prostřednictvím ESF.

Zahájení prací od r. 2009, aby nejpozději v roce 2011 zahájil činnost nezávislý kontrolní orgán pro kontrolu kvality v sociálních službách. Stávající praxe je střetem zájmů.

Vytvoření poradního orgánu vlády od r. 2009 Sociální inkluze zastupujícího relevantní subjekty. Stávající praxe poradních orgánů vlády řeší dílčí oblasti (NNO, romskou inkluzi apod.). Zapojení a propojení resortů, nejde o odpovědnost pouze MPSV či MZ nebo MŠMT ČR.

Zahájení prací od r. 2009 na novelizaci zákona o sociálních službách v širokém připomínkovém řízení veřejnosti na webu (eliminace byrokracie, IT podpora, zamezení zakonzervování typologie služeb, zrušení regulace apod.).

Zahájení prací na vládní i legislativní podpoře dobrovolnictví, propojení a spolupráce všech resortů, např. školství v rámci stáží a dobrovolnictví, zapojení dětí – žáků i studentů.

Dále čtěte:
Rozhovor s Dušanem Dvořákem: Dovedete si představit, co by se stalo, kdybychom nevstali z postele?
Jan Syrový: Proč nepodporuji BED IN