Záměry MPSV v oblasti sociálních služeb

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje novelu zákona o sociálních službách, která by měla jejich současnou podobu posunout směrem ke standardům běžným ve většině vyspělých evropských zemí. Bude to znamenat především úpravu počtu sociálních služeb, kroky ke zvýšení jejich flexibility a efektivnějšího financování. Důraz bude kladen také na maximální snahu o péči v přirozeném prostředí a přesně specifikované standardy kvality sociálních služeb.

„Podpora a regulace rozmanitých činností sociální péče vyžaduje zásadní úpravy, které by měly reflektovat a sladit požadavky poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb,“ říká ministr práce a sociálních věcí František Koníček. „V průběhu let se systém sociální péče natolik rozvinul a přinesl další poznatky z praxe, že některé parametry zákona už současnému trendu nevyhovují,“ dodává ministr.

Zásadní změnou, se kterou novela počítá, bude snížení počtu druhů sociálních služeb (nyní zákon vyjmenovává 33 druhů), což by mělo zjednodušit administraci poskytovatelům a umožnit pružněji reagovat na potřeby obyvatel v konkrétním regionu.

Novela by měla také posílit význam péče o klienty v jejich přirozeném prostředí a současně podporovat aktivní přístup lidí, aby mohli snadněji zvládat složité sociální situace.

Chystají se přísnější zásady pro vstup do systému sociálních služeb, nově budou definovány standardy kvality služeb a budou také stanoveny základní materiální a technické podmínky zejména pro ubytování klientů sociální péče. Kontrola se místo zaměření na řízení kvality soustředí zejména na kvalitu procesu poskytování služby klientovi.

Změna financování

Velkou změnou bude nový přístup k financování sociálních služeb, který zdůrazňuje především efektivitu a postupné zavádění financování služeb sociální péče prostřednictvím individualizovaných plateb. Tyto úpravy odrážejí požadavky na stále vyšší dotace ze státního rozpočtu a stále malý podíl vícezdrojového financování.

Zákon by měl posílit nástroje, které zaručí, aby se peníze přicházející do sociálních služeb využívaly co nejefektivněji. Týká se to zejména pobytových služeb, jejichž podíl na dotacích činí zhruba 80 procent.

Vzhledem k odlišným nárokům na sociální péči vzhledem ke struktuře uživatelů služeb se počítá s využitím kalkulačního vzorce pro vyjádření optimálních nákladů sociálních služeb. Jeho cílem bude nastavení optimální výše osobních a ostatních nákladů ve vztahu k požadované kvalitě, a jak poskytovatele, tak i uživatele služeb informovat o reálné ceně sociálních služeb. Díky kalkulačnímu vzorci se bude moci říci, že za tuto cenu lze očekávat tuto kvalitu.

MPSV v rámci chystané novely představí také instituci tzv. individualizované platby, která v podstatě znamená financování konkrétních potřeb klienta, vyrovnání jeho objektivního znevýhodnění.

Zjednodušeně lze říci, že financování sociální péče musí být adekvátní k výkonnosti české ekonomiky.

Návrhy řešených oblastí zákona bude resort konzultovat jak s poskytovateli sociálních služeb, tak s garanty sociální péče v regionech a odborníky z oboru a konzultovat s Asociací poskytovatelů sociálních služeb České republiky. Všichni dostanou možnost se k návrhům vyjádřit, navrhnout jiné řešení a podpořit ho argumentací, aby s ním mohli autoři zákona dále pracovat.

Ministerstvo práce a sociálních věcí by mohlo předložit novelu zákona zákonodárcům v roce 2015.

Zdroj: MPSV