V sociální práci tvoří velkou část činnosti "posuzování"

Rozhovor s Radkou Janebovou z Katedry sociální práce a sociální politiky o tématu letošních Hradeckých dnů sociální práce.

Letošní Hradecké dny sociální práce se věnují Posuzování životní situace. Z jakého důvodu právě toto téma?

Důvodů je několik. Za prvé navazujeme na předchozí Hradecké dny, které byly věnovány tématu „sociální práce mezi pomocí a kontrolou“, a kde z řady příspěvků vyplývalo, že jeden z klíčových momentů, kdy je třeba velmi citlivě balancovat mezi symetrickým a asymetrickým přístupem vůči klientkám a klientům, je právě fáze „posuzování“ jejich životní situace. Vedle toho se stalo jedním ze stěžejních témat předchozích Hradeckých dnů téma možnosti ovlivňování zadavatelů (státu, krajů, obcí atd.) ze strany sociálních pracovnic a pracovníků, a tak jsme se rozhodli jednu ze sekcí věnovat tématu „posouzení“ v kontextu společenské zakázky.

Za druhé nás oslovil článek Pavla Navrátila z Katedry sociální politiky a sociální práce Fakulty sociálních studií v Brně, který vyšel v časopise Sociální práce/Sociálna práca (1/2007) a věnoval se právě „posouzení“ životní situace. Jedná se sice pouze o úvod do problematiky „posouzení“, nicméně pro nás přinesl dva hlavní impulsy.

Jednak upozorňuje na velmi malou pozornost, která je věnována tomuto tématu. To pro nás znamenalo výzvu, protože jedním z cílů Hradeckých dnů je přispívat k teorii sociální práce a zprostředkovávat nové teorie či pohledy i našim studentkám a studentům.

A jednak jsme si položili otázku, jak to vypadá v České republice (a samozřejmě i v dalších zemích, jako jsou především Slovensko a Polsko) s preferencí kvantitativní či kvalitativní strategie „posouzení“.

Vnímáme určitou dualitu či oddělenost obou těchto strategií v praxi sociální práce a napadlo nás, že by mohlo být zajímavé zprostředkovat dialog mezi zastánkyněmi a zastánci obou strategií, případně dojít skrze diskuzi k rizikům, či naopak výhodám obou strategií „posuzování“.

Třetím podnětem byla nepřetržitá diskuze okolo standardů kvality sociálních služeb, kde jsou pro řadu poskytovatelů sociálních služeb největším oříškem právě standardy 3, 4 a 5, které s problematikou „posuzování“ velmi úzce souvisí.

Na jaké dílčí otázky se konference zaměřuje?

Na praktičtější rovině bude dán prostor sociálním pracovnicím a pracovníkům, aby prezentovali svá pojetí či metodiky „posouzení“, které využívají v praxi, ale zároveň očekáváme diskuzi, která se bude zaměřovat na dilemata či rizika určitých způsobů „posuzování“.

Ve druhé sekci bude pravděpodobně významným dilematem právě otázka, nakolik je „posouzení“ ovlivňováno ze strany zadavatelů, a dá se očekávat diskuze k tomu, jakou roli by při formulaci společenské zakázky měli hrát sociální pracovnice a pracovníci.

V teoretičtější rovině bude věnována pozornost otázce vývoje „posouzení“ v různých historických etapách sociální práce a také bude dán prostor výzkumům, které se zabývají analýzou „posouzení“ ze strany českých sociálních pracovnic a pracovníků z různých úhlů.

V čem je téma posuzování zajímavé pro praxi sociálních pracovníků a pracovnic?

Osobně chápu sociální práci jako profesi, jejíž velkou část aktivit tvoří právě „posuzování“, vztahující se k různým potřebám rozhodovat.

„Posuzování“ se například vztahuje k tomu, zda klient/ka spadá do cílové skupiny poskytovatele, k tvorbě individuálního plánu, k rozhodnutím zasáhnout či nezasáhnout, která jsou obzvláště náročná při práci s cílovými skupinami, jako jsou děti, senioři, uživatelé a uživatelky drog, mentálně postižení či duševně nemocní.

Myslím, že pro sociální pracovnice a pracovníky může být zajímavé vzájemně si sdělovat zkušenosti, jak k posuzování přistupují, a zároveň není na škodu zpětná vazba či diskuze, věnovaná určitým rizikům „posuzování“.

Také bychom chtěli tématu „posouzení“ vrátit legitimitu jako samostatnému aktuálnímu tématu sociální práce.

Osobně se nemohu zbavit pocitu, že většina sociální práce v sociálních službách je diskutována pouze jazykem standardů kvality sociálních služeb a rozvoj metod sociální práce se dostává do pozadí zájmu.

Obdobně v oblasti veřejné správy je zřetelně silný důraz chápat „posouzení“ jako standardizovanou kontrolní činnost, která je natolik byrokratizována, že je otázkou, zda se ještě jedná o sociální práci.

Podílí se na konferenci také studenti a studentky katedry sociální práce?

Studentky a studenti se podílejí jak aktivně formou příspěvků, které mají buď samostatně, nebo s vyučujícími, či formou účasti na konferenci, kdy většinou patří k nejaktivnějším diskutujícím. Sborník z Hradeckých dnů slouží v řadě předmětů studentkám a studentům jako užitečný zdroj informací. Většinou je po jednom roce celý sborník volně vystaven na webu Katedry sociální práce a sociální politiky, aby byl k dispozici všem, kteří o něj projeví zájem.

Na které příspěvky bys účastníky a účastnice konference pozvala?

Rozhodně na hlavní referát Pavla Navrátila věnovaný obtížnosti procesu posouzení v pozdně moderní éře, od kterého očekávám, že bude nastiňovat vazbu mezi společenským vývojem a pojetím „posouzení“ v rámci sociální práce.

V sekci „Dilemata, rizika a metodiky posouzení životní situace klientek a klientů“ bude několik tématických bloků, přičemž já osobně se hodně těším na příspěvky věnované genderové perspektivě „posouzení“, neboli rizikům uplatňování zjednodušených pohledů při posouzení situace žen klientek a mužů klientů, kde budou mimo jiné prezentovat např. zástupkyně Gender Studies (Právní poradenství a vzdělávání osob diskriminovaných na základě pohlaví a věku) nebo Klára Cozlová (Posuzování životní situace z genderové perspektivy – TKI pro seniory a seniorky). Vedle toho budou v této sekci bloky věnované drogové problematice, oblasti rodiny a cílové skupině seniorů.

Ve druhé sekci, nazvané „Posouzení v kontextu společenské zakázky, teoretických konceptů a výzkumu“ lze jen obtížně upozorňovat na jednotlivé příspěvky, protože bych mohla opominout jiné, stejně zajímavé. Asi se budu opakovat, ale pozvala bych účastnice a účastníky k diskuzi, jakou roli mají hrát sociální pracovnice a pracovníci při vymezování společenské zakázky.

Bez zajímavosti nebudou ani příspěvky orientované na roli konceptu „normality“ v procesu „posuzování“, kde se Tibor Vojtko bude zabývat dilematem normality v teorii a praxi pomáhajících profesí, či Jana Havigerová pojetím „normálního“ člověka z pohledu sociálních pracovnic a pracovníků.

Program konference

Rozhovor

S Martinem Smutkem o Hradeckých dnech sociální práce

Loňský ročník Hradeckých dnů sociální práce

Loňský ročník

Milan Šveřepa: Reforma sociálního systému v kontextu pomoci a kontroly
Radka Janebová: Moc a autorita: genderové hledisko
Regina Babická: Pomoc a kontrola v nízkoprahových službách pro děti a mládež
Lenka Vavrinčíková: Pomoc verzus kontrola pri práci s užívateľmi a užívateľkami drog

Sociální revue je mediální partner konference.