Uskutečnil se seminář o deinstitucionalizaci

Dne 22. května se v Lichtenštejnském paláci diskutovalo o deinstitucionalizaci a transformaci služeb v České republice. Odborný seminář Podpora přechodu z ústavní na komunitní péči v České republice uspořádalo Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s Evropskou expertní skupinou pro přechod z ústavní na komunitní péči. Seminář se svým příspěvkem zahájila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová, která upozornila na aktuálnost a naléhavost tématu.

Jan Jařab z EES zdůraznil, že změna systému má podporu Evropské komise, a to politickou i legislativní, kdy nová nařízení fondů výslovně uvádějí podporu deinstitucionalizace služeb pro osoby ohrožené sociálním vyloučením. On i další řečníci se zaměřili také na možnost podpory deinstitucionalizace služeb z fondů Evropské unie, konkrétně z Evropského sociálního fondu a Evropského fondu regionálního rozvoje. Oba programy jsou v současné době připravovány a je možné je využít pro zvýšení kvality života osob, které podporu a pomoc potřebují.

Jan Jařab upozornil i na změny názorů ve společnosti a vyjádřil se, že celý vývoj posledních desetiletí směřuje k tomu, aby děti měly co nejnormálnější, co nejrodinnější formu péče a aby dospělí s postižením byli co nejlépe, co nejvíce začleněni do normálního života společnosti.

Velkým přínosem semináře bylo i vystoupení těch, kteří prošli nebo stále jsou v ústavní péči. Z jejich zkušeností je zřejmé, že pobyt v zařízení ústavního typu znamená velký zásah do soukromí i života člověka. Bylo zřejmé, že cesta, kterou musí podstoupit, není lehká. Sami lidé s postižením se na ni musí dobře připravit a pak často dlouze přesvědčovat své okolí o tom, že na to mají právo a že jsou schopni se jí vydat.

Jan Jařab v závěru shrnul: „Česká republika ohromné bohatství v občanské společnosti, v jejích expertech, kteří v této oblasti pracují 15–20 let, mají velké zkušenosti a pomáhají tyto změny zavádět i v zahraničí. Mohou být také spojnicí, která udrží kontinuitu změn, a mohou předložit i kritický pohled na realizované kroky, což přispívá k předcházení chyb a napomáhá k plynulejší změně systému.“

Zdroj: MPSV – trass.cz (na této stránce jsou také vybrané prezentace ze semináře)

Co také zaznělo na semináři o deinstitucionalizaci

Chronologicky řazený výběr z příspěvků:

M. Marksová, ministryně práce a soc. věcí, vypočítává, kolik lidi v ČR žije v ústavech. Označuje to za závažné. Transformace je potřebná mnoho let, není spjata s žádnou ideologii. Proces musí pokračovat, o tom není žádná pochybnost. Potýkáme se s řadou předsudků. Ale jsme na dobré cestě a měli bychom v ní pokračovat. Není to jen věc MPSV, ale cele vlády. Ta je těmto myšlenkám nakloněná.

J. Jařab: Připomíná historii ústavní péče a důkazů o její škodlivosti např. vůči vývoji dětí. U dospělých s postižením zmiňuje velmi dobrou a dobře popsanou změnu v USA. Rizikem je replikování stejných (ústavních) zařízení, byť menších, ale se stejnou kulturou. Musí se vždy vycházet z potřeb každého jednotlivce.

V. Špidla, šéf poradců předsedy vlády: Budeme potřebovat komplexní změnu s horizontem jedné generace – při velkém úsilí a píli. Už jen ze statistického hlediska je jasné , že potřeby občanů nelze řešit institucionálním přístupem. Cílem je emancipace. Je naprosto zřejmé, ze bude docházet k incidentům. Je třeba na ně byt připraven, aby neblamovali celý proces. Hodnotnější život lidi nevstupuje do účetních knih. Tam vstupuji peníze a incidenty. Je potřeba do bilance dostat i podstatu věci.

P. Sanders, Vteřina poté: Pokusím se 10 let svého života shrnout a ty největší absurdity. Jednoho dne mne vytáhli ze školního autobusu a odvezli do budovy s mřížemi. Důvodem bylo domácí násilí vůči matce. Sociální pracovnice poradila matce, ať se neodvolává, že to bude rychlejší. Pak to vyhodnotila jako její nezájem. Během prvního týdne mi ostatní děti rozkladly všechny věci.

B. Mikulová z DOZP Kadaň: Celý život v ústavu. Chtěla bych vlastní byt. Mám kamarády, kteří mi v tom bytě budou pomáhat. Veřejný opatrovník nehájí mé zájmy. Neřeší mé stížnosti. Blokuje pořízení vlastního bytu. Mam jít do chráněného bydlení. Nechci chráněné bydlení. Nepotřebuji chráněné bydlení.

T. Hradilková, Centrum podpory transformace, představuje společné vize a cíle organizací a lidí prosazujících deinstitucionalizaci. Pro politiky to může být dlouhý proces, ale pro lidi v ústavech je to potřeba co nejdříve. V ústavech je také řada lidi, kteří o svých zkušenostech a zážitcích nemohou mluvit. Jde také o rodiče děti s postižením a další lidi mimo ústavy, aby měli dostatečné zdroje a podporu.

Zástupkyně SMO v diskuzi: Svaz měst a obci si uvědomuje potřebnost deinstitucionalizace a podporuje ji. Je to velká neznámá, je potřeba osvěta vůči starostům i občanům.

Několik prezentaci k evropským fondům. Shrnutí: EF nesmí být použity na žádnou instituci pro dlouhodobý pobyt, bez ohledu na velikost.
Vždy musí podporovat sociální začlenění. V ČR nové výzvy OP Zaměstnanost od počátku příštího roku. Větší důraz na rozvoj služeb v komunitě.

C. Gardiner: Kojenecké ústavy prokazatelně poškozují vývoj dětí. Proč stát provozuje zařízení, která škodí dětem? Přiznejme si, že jsou Slováci v něčem lepší – např. jejich péče o děti. A nemohli bychom mít jedno ministerstvo pro děti místo současných pěti? Dělám to třicet let, vč. pěstounské péče. A důrazně říkám, ze neexistuje nic jako do péče neumístitelné dítě.

D. Pospíšil, ředitel odboru MPSV, na závěr: MPSV bude samozřejmě nadále podporovat proces transformace.
MPSV se bude snažit proces urychlit.

J. Jařab: ČR má obrovské bohatství expertů z občanské společnosti. Měli by se více využívat. Mají kontinuitu práce a znalostí, mohou zabránit opakování chyb.