Úřad práce provedl o 46 % více sociálních šetření

Zatímco v srpnu 2014 provedli zaměstnanci Úřadu práce ČR 15 142 sociálních šetření, v březnu 2015 jich bylo už 22 146. To je nárůst o 46 %. V praxi se tak pozitivně projevuje personální posílení úřadu v oblasti nepojistných sociálních dávek, které loni schválila vláda.

Úřad práce začal přijímat na základě rozhodnutí kabinetu nové zaměstnance v červenci 2014. Jednalo se celkem o 600 lidí. Posily působí hlavně v terénu. Cílem tohoto kroku je podpora efektivní výplaty nepojistných sociálních dávek a zajištění podmínek nutných pro výkon sociálního šetření, které se týká většiny dávek z oblasti pomoci v hmotné nouzi.

Zamítat a odebírat

V průběhu srpna 2014 až března 2015 provedli zaměstnanci ÚP ČR celkem 147 493 sociálních šetření.

V nich zamítli 3 428 nových žádostí o některou z dávek hmotné nouze a odejmuli 3 922 už vyplácených příspěvků. Celkové úspory dosáhly 47 470 251 Kč.

Nejvíce sociálních šetření proběhlo v Moravskoslezském kraji – 40 112. Tamní sociální pracovníci zamítli 940 nových žádostí a rozhodli o odejmutí 742 už vyplacených příspěvků.

„Celkově zjištěná statistická čísla tak jasně potvrzují, že personální posílení Úřadu práce ČR v oblasti nepojistných sociálních dávek přináší pozitivní výsledky,“ říká Kateřina Sadílková, pověřená řízením ÚP ČR.

Sociální šetření Úřadu práce

Podstatou a cílem sociálního šetření je získání informací o životní a sociální situaci žadatele. Úředníci v jeho průběhu mohou ověřit, jestli se konkrétní klient skutečně nachází v podmínkách, které ho opravňují k nároku na dávku, její výši a výplatu, včetně trvání výplaty.

Sociální šetření probíhá v přirozeném prostředí žadatele. Účelem je zjistit, v jakých životních, sociálních i materiálních podmínkách žadatel o dávku skutečně žije. U některých příspěvků musí úředníci jednat okamžitě a nárazově.

„V rámci šetření zjišťujeme, jaké panují v rodině žadatele či příjemce dávek rodinné vztahy, jak komunikuje s okolím nebo jak je schopen zabezpečit chod domácnosti a v případě, že pečuje o nezletilé dítě, jestli dbá na jeho řádnou školní docházku,“ vysvětluje náměstkyně pro sociální věci GŘ ÚP ČR Zdeňka Cibulková.

Sociální šetření mohou pracovníci útvarů hmotné nouze provést plánovaně, po předchozím upozornění klienta, ale také neohlášeně. V praxi tak dochází k tomu, že ne vždy zastihnou klienta doma. Jen v březnu se tak stalo v celkem 3 961 případech. Následně je pak nutné navštívit příjemce dávek pomoci v hmotné nouzi znovu, což znamená další čas, který zaměstnanci ÚP ČR stráví v terénu, aby ověřili skutečnosti, jež klient v žádosti o dávku uvedl.

V rámci potřeby efektivní výplaty nepojistných sociálních dávek a kvalitní práce s klienty, kteří už v hmotné nouzi jsou, nebo jsou jí ohrožení, je stále aktuální potřeba navýšení počtu zaměstnanců zajišťujících tuto agendu. Potřeba navýšení je ale akutní také např. v oblasti dávek pro osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči či dávek státní sociální podpory (včetně dávek pěstounské péče).

Centralizace Úřadu práce

Centralizovaný ÚP ČR vznikl v roce 2011. Do té doby existovalo 77 samostatných okresních úřadů práce. V nich působilo celkem 8 136 lidí.

Po zásadní organizační změně a převodu kompetencí v rámci zpracování a výplat nepojistných sociálních dávek k 1. 1. 2012 práce přibylo. Počet úředníků ale naopak klesl, a to o 1 953 osob.

V době, kdy dávkovou agendu vykonávaly obce, pracovalo v této oblasti více než 3 642 lidí. Když přešla na ÚP ČR, dostalo ji na bedra 1 953 zaměstnanců. V červenci 2014 schválila vláda personální posílení v této oblasti, a to o 600 pracovníků. Momentálně má ÚP ČR celkem 10 007 zaměstnanců.

Zdroj: Úřad práce ČR