Sněmovna schválila změny v sociální oblasti

Součástí tzv. reformního zákona, který včera schválila poslanecká sněmovna, je úprava téměř všech zákonů, jež spadají do sociální oblasti.

Životní a existenční minimum

Řada dávek státní sociální podpory se navrhuje stanovit v absolutních nominálních částkách bez přímé vazby na životní minimum.

Navrhuje se odstranit automatické valorizace dávek. Povinnost vlády valorizovat částky životního minima, existenční minimum a související dávky počátkem roku vždy po naplnění valorizační podmínky by se měla změnit na možnost.

V zákonech, kde budou dávky definovány svou nominální výší bez přímé
vazby na životní minimum, bude ke změně těchto dávek nutná změna
zákona.

Státní sociální podpora a sociální péče

Přídavek na dítě

Odstraněn je automatický valorizační mechanismus, který znemožňuje efektivnější kontrolu nad vývojem sociálních mandatorních výdajů.

Přídavky budou vypláceny pevné výši, která je diferencovaná podle věku dítěte. Tyto částky jsou odvozeny od současné nominální výše přídavku na dítě v základní výměře:

Věk dítěte Základní výměra
0 – 6 let 500 Kč
6 – 15 let 610 Kč
15 – 26 let 700 Kč

Nárok na přídavek na dítě by měly rodiny s příjmem do 2,4 násobku
životního minima.

Sociální příplatek

Hranice příjmů rodiny omezující nárok na dávku se sníží z 2,2 na 2,0
násobek částky životního minima rodiny.

Rodičovský příspěvek

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM) bude sjednocena na 28 týdnů pro vdané a osamělé matky. 37 týdnů bude trvat pouze po porodu vícerčat.

Rodičovský příspěvek je koncipován ve vícerychlostní struktuře čerpání a ve třech výměrách stanovených v pevných částkách, a to:

  • zvýšená 11 400,- Kč
  • základní 7 600,- Kč
  • snížená 3 800,- Kč

Rodič má možnost si zvolit:

  • rychlejší čerpání rodičovského příspěvku – po peněžité pomoci v mateřství (PPM) ve zvýšené výměře do 24 měsíců věku dítěte,
  • klasické čerpání rodičovského příspěvku – po PPM v základní výměře do 36 měsíců věku dítěte,
  • pomalejší čerpání rodičovského příspěvku – po PPM nebo od narození dítěte v základní výměře do 21 měsíců věku dítěte a dále ve snížené výměře do 48 měsíců věku dítěte.

Volba doby a výše čerpání PPM a rodičovského příspěvku se vztahuje vždy k nejmladšímu dítěti v rodině.

Vybraná možnost čerpání je již nezměnitelná a nelze uplatňovat zpětně, a to ani při střídání rodičů v pobírání rodičovského příspěvku.

Pokud nevznikl nárok na PPM, rodič bude automaticky pobírat rodičovský příspěvek od narození dítěte v režimu pomalejší varianty dávky.

O rychlejší čerpání může požádat rodič, pokud výše PPM dosahovala alespoň 380,- Kč denně, a musí tak učinit při ukončení čerpání PPM.

O klasické čerpání musí rodič požádat v 21 měsících věku dítěte.

Pokud rodič nepožádá o rychlejší či klasické čerpání rodičovského příspěvku, je mu po 21. měsíci roku věku dítěte vyplácen rodičovský příspěvek v režimu pomalejšího čerpání.

U zdravotně postižených dětí je zachován nárok na rodičovský příspěvek do 7 let věku dítěte v základní výměře. Od posouzení dítěte jako dítěte dlouhodobě zdravotně postiženého nebo dlouhodobě těžce zdravotně postiženého (nejdříve v 1 roce života dítěte) by se poskytoval rodičovský příspěvek v základní výměře do 7 let života dítěte bez ohledu na zvolenou možnost čerpání rodičovského příspěvku před posouzením zdravotního stavu dítěte.

Rodič, pečující o dítě, které bude v době účinnosti zákona starší 3 let, bude pobírat rodičovský příspěvek ve snížené výměře do 4 let věku dítěte.

Rodič, pečující o dítě, které bude v době účinnosti zákona starší 21 měsíců a mladší 3 let věku (a tudíž si rodič nemůže ze zákona zvolit možnost čerpání rodičovského příspěvku), bude pobírat rodičovský příspěvek v základní výměře do 3 let věku dítěte a následně rodičovský příspěvek ve snížené výměře do 4 let věku dítěte.

Porodné

Bude odstraněn automatický valorizační mechanismus zvyšování této dávky.

Porodné bude vypláceno v pevné výši, a to pro každé dítě 13 000,- Kč.

Nárok na porodné otce dítěte, jestliže matka zemřela a porodné jí nebylo vyplaceno, bude ve stejné výši, jaká by náležela matce.

Nárok na porodné osoby, které převzala dítě do jednoho roku věku do péče nahrazující péči rodičů, bude ve výši 13 000,- Kč.

Dávky pěstounské péče

Odstranění automatického valorizačního mechanismu.

Stanovení částek příspěvku v pevné částce, a to ve výši vycházející ze
současného stavu.

Věk dítěte Výše příspěvku při převzetí dítěte
Do 6 let 8 000 Kč
Od 6 do 15 let 9 000 Kč
Od 15 do 26 let 10 000 Kč

Příspěvek na školní pomůcky

Návrh předpokládá zrušení příspěvku na školní pomůcky. Odpovídající
prostředky zůstanou v rezortu školství.

Pohřebné

Nárok na pohřebné bude omezen pouze na případy, kdy je vypraven
pohřeb rodiči nezaopatřeného dítěte nebo nezaopatřenému dítěti, tj.
v případech, kdy náklady na tuto neočekávanou událost významně
jednorázově zatíží rozpočty rodin pečujících o nezaopatřené děti.

Bude zrušena valorizační podmínka v zákoně o státní sociální podpoře.

Příspěvek na zvýšené životní náklady

Návrh předpokládá zrušení tohoto příspěvku.

Sociální služby

Bude odstraněno zdvojení výplaty dávek. Po dobu hospitalizace nebo pobytu v zařízení určeném pro výkon trestu či nařízené ústavní léčby, který trvá celý kalendářní měsíc, bude výplata příspěvku na péči zastavena. Tedy v takových případech, kdy je objektivně dáno, že příspěvek na péči nemůže plnit svůj účel.

Zpřísní se kontrola využívání příspěvku na péči. V případě neuvedení způsobu využití této dávky bude její výplata po předchozím písemném upozornění zastavena do doby, než oprávněná osoba uvede odpovídající způsob jejího využití. Jsou tak řešeny situace, kdy je objektivní pochybnost o správném využití příspěvku na péči (v případě, že oprávněná osoba ani po opakované výzvě neuvede, jakým způsobem
příspěvek využívá).

V zákoně o sociálních službách se navrhuje rozšířit okruh osob, na které
přechází nárok na nevyplacené částky příspěvku na péči v případě úmrtí
oprávněné osoby, o osoby blízké, které sice v době smrti nežily s oprávněnou osobou v domácnosti, avšak o tuto osobu pečovaly.

Dále se navrhuje v ustanoveních týkající se financování sociálních služeb odložit účinnost navrhovaného postupu při poskytování dotací poskytovatelům sociálních služeb na 1. července 2009. Současně se navrhuje do této doby zachovat stávající právní stav, tj. aby o dotacích pro jednotlivé poskytovatele sociálních služeb rozhodovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, avšak s tím, že na finanční kontrole využití poskytnutých dotací se budou podílet i krajské úřady.

Rovněž se navrhuje doplnění ustanovení týkajícího se okruhu pracovníků působících v oblasti sociálních služeb a ustanovení o odborné
způsobilosti. Současné vymezení pracovníků v sociálních službách nepostihuje řadu činností, které jsou nedílnou součástí sociálních služeb.

Pomoc v hmotné nouzi

V zákoně o pomoci v hmotné nouzi se zpřísňují podmínky pro osoby, které pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi, jsou dlouhodobě nezaměstnané a jejich aktivita k získání příjmu vlastní prací je nízká nebo žádná. U těchto osob, nepracují-li 12 měsíců a déle, se navrhuje při stanovení výše dávky vycházet pouze z částky existenčního minima, stanovené zákonem o životním a existenčním minimu na úrovni umožňující přežití (2 020 Kč). Od navrhovaného opatření se očekává větší motivace těchto osob k získávání příjmu a zabezpečování svých potřeb vlastní prací.

Zároveň ale tento pozměňovací návrh zohledňuje ztížené postavení
některých osob na trhu práce, a proto se nebude vztahovat na osoby starší 55 let, osoby částečně invalidní a rodiče pečující o dítě mladší 12 let.

V návaznosti na uvedenou změnu se navrhuje v zákoně o pomoci v hmotné nouzi bez náhrady zrušit § 31, podle kterého se po 12 měsících nezaměstnanosti dávka pomoci v hmotné nouzi naopak zvyšuje o 600 Kč. Toto ustanovení má demotivující charakter a naopak uchazeče o zaměstnání spíše nabádá, aby bez práce setrvali déle. Zároveň je diskriminační vůči těm starým nebo invalidním občanům, kteří jsou také dlouhodobě v hmotné nouzi, ale dávku jim nelze zvýšit, neboť nemohou být vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Pojistné systémy

Nemocenské pojištění

Účinnost nového zákona o nemocenském pojištění bude odložena o další rok, tj. na 1. 1. 2009.

V roce 2008 nebude zvýšena redukční hranice.

Pro výši nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny se do 1.
redukční hranice započítává 90 % denního vyměřovacího základu (DVZ).

Za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti nenáleží nemocenské
(plat, služební příjem).

Výše nemocenského činí:

  • 60 % DVZ pro 4. až 30. kalendářní den pracovní neschopnosti
  • 66 % DVZ pro 31. až 60. kalendářní den pracovní neschopnosti
  • 72 % DVZ od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti

Výše podpory při ošetřování člena rodiny činí 60 % DVZ.

Výše peněžité pomoci v mateřství činí 69 % DVZ.

Další změny jsou navrhovány v zákoně o nemocenském pojištění zaměstnanců, zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a v zákoně o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to v návaznosti na zákon č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů. Do okruhu pojištěných osob se doplňují členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Zákonem č. 181/2007 Sb. byli sice členové Rady doplněni do okruhu pojištěných osob v zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, avšak účinnost tohoto zákona byla odložena, a proto je nutné členy Rady doplnit do stále účinného zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců, neboť účast na nemocenském pojištění je též podmínkou pro účast na důchodovém a zdravotním pojištění; bez tohoto doplnění by členové Rady nebyli až do nabytí účinnosti zákona č. 187/2006 Sb.
účastni nemocenského, důchodového a zdravotního pojištění ani poplatníky pojistného na sociální zabezpečení. Dále se stanoví, kdo plní povinnosti zaměstnavatele u členů Rady.

Úrazové pojištění

Návrh představuje odložení účinnosti schváleného systému sociálního úrazového pojištění o dva roky a vytvoření nového systému.

V současné době je třeba rozhodnout mezi dvěma variantami řešení:

  • V případě, že bude rozhodnuto zachovat platný právní stav úrazového pojištění, bude třeba provést zásadní novelizaci právní úpravy, a to i s ohledem na připravované změny v souvisejících právních oblastech, jako je nemocenské pojištění a pracovní právo.

  • V případě, že bude rozhodnuto o nové koncepci, musí být zpracován nový zákon a stávající právní úprava bude zrušena. Gestorem prací na novém systému, který by prováděly pojišťovny v konkurenčním prostředí, by mělo být ministerstvo financí.

Maximální vyměřovací základ pro pojistné

Výše nově zaváděného jednotného maximálního vyměřovacího základu bude stanovena podle příslušného násobku výše průměrné mzdy v národním hospodářství.

Z důvodu rovného postavení osob samostatně výdělečně činných se zaměstnanci již nebude u osob samostatně výdělečně činných jejich maximální vyměřovací základ za kalendářní rok snižován o 1/12 maximálního vyměřovacího základu ani za kalendářní měsíce, v nichž již nejsou osobami samostatně výdělečně činnými.

Maximální vyměřovací základ tak bude stejný nejen pro jednotlivé skupiny pojištěnců, ale i pro pojištěnce, kteří byli v průběhu kalendářního roku účastni pojištění ze systému zaměstnaneckého i ze systému určeného pro osoby samostatně výdělečně činné.

Pevná částka maximálního vyměřovacího základu bude stanovena ve výši 48násobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství (rozhodným obdobím je kalendářní rok).

Ze stejných důvodů se zavádí obdobný maximální vyměřovací základ pro
zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné též pro oblast zdravotního pojištění.

Důchodové pojištění

V zákoně o důchodovém pojištění, zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení se navrhuje rozšířit náhradní doby stanovené pro účely důchodového pojištění o dobu péče o dítě mladší 10 let, které je podle zákona o sociálních službách závislé na pomoci jiné osoby ve stupni I.

V návaznosti na úpravu v zákoně o důchodovém pojištění je třeba upravit také kompetenční ustanovení v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Podle dosavadní právní úpravy je náhradní dobou doba péče o dítě do 4 let věku.

Dále se navrhuje rozšířit okruh pojištěnců, za které hradí zdravotní pojištění stát, o osoby pečující o dítě mladší 10 let, které je podle zákona o sociálních službách závislé na pomoci jiné osoby ve stupni I. Podle dosavadní právní úpravy je hrazena doba péče o dítě poživatelům rodičovského příspěvku, tj. maximálně do 7 let věku.

Zaměstnanost

Zaměstnávání zdravotně postižených

Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením bude poskytován ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zdravotně postiženého zaměstnance (včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance).

Pro zamezení zneužívání tohoto příspěvku je stanovena jeho maximální
výše rozdílně pro osoby s těžším zdravotním postižením a pro ostatní osoby se zdravotním postižením, a to 9 000,- Kč pro TZP a 6 500,- Kč pro OZP.

Snížení vzájemného poměru obou částek je motivováno skutečností, že dosavadní nastavení výše příspěvku na zaměstnávání osob s těžším zdravotním postižením dává prostor pro zneužívání příspěvku jejich účelovým přijímáním do pracovního poměru, přičemž ostatní osoby se zdravotním postižením jsou v praxi skutečně zaměstnávány v nepoměrně větším počtu.

Zároveň je vyloučeno poskytování tohoto příspěvku v souběhu s příspěvkem na vytváření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací a na vyhrazení společensky účelného pracovního místa v případě, že budou vytvořena pro osoby se zdravotním postižením.

Pro odhadovaný počet 17 700 zaměstnanců se zdravotním postižením je porovnání nákladů podle stávající legislativy a návrhu pro roky 2008 až 2010 následující:

Rok Výše příspěvku podle § 78 Výše příspěvku po úpravě Minimální úspora
2008 2 161 mil. Kč 1 477 mil. Kč 684 mil. Kč
2009 2 437 mil. Kč 1 477 mil. Kč 960 mil. Kč
2010 2 720 mil. Kč 1 477 mil. Kč 1 243 mil. Kč

minimální úspora v případě, že všichni OZP dosáhnou na maximální výši příspěvku

Dávky v nezaměstnanosti

Nově se navrhuje, aby uchazečům o zaměstnání, s nimiž zaměstnavatel zrušil pracovní poměr pro zvláště hrubé porušení pracovních povinností, nevznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Postižení nelegální práce

V zákoně o zaměstnanosti se navrhuje přísnější postižení výkonu nelegální práce.

Doposud uchazeč o zaměstnání, který vykonával nelegální práci, je z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazen, ale jedinou sankcí je to, že se mu v následující evidenci zkracuje podpůrčí doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti o dobu jeho vyřazení z evidence, maximálně o 3 měsíce.

O zařazení do evidence však může požádat třeba již druhý den poté, co byl vyřazen. Nová úprava bude znamenat, že uchazeč vyřazený z evidence z důvodu výkonu nelegální práce bude moci znovu požádat o zařazení do evidence uchazečů až po uplynutí 6 měsíců ode dne vyřazení. Krácení podpůrčí doby zůstává zachováno.

Zdroj: MPSV (.pdf)

Užitečné odkazy

Zákon o sociálních službách