Situace v oblasti sociálního vyloučení se nelepší, říká Radek Jiránek

Radek Jiránek, foto Agentura via romea.cz
Radek Jiránek, foto Agentura via romea.cz

Rozhovor s Radkem Jiránkem, ředitelem Agentury pro sociální začleňování.

Ředitelem agentury jste právě rok. Jak byste ho zhodnotil?

Byl to hodně náročný rok. Vedle personální stabilizace Agentury bylo potřeba vyhodnotit projekt Zavádění systémových nástrojů sociálního začleňování v sociálně vyloučených lokalitách a zpracovat projekt nový, který by zajistil financování činnosti na další období. To se nakonec podařilo. Projekt byl schválen v prosinci 2015 a jeho realizace probíhá od ledna 2016 a bude pokračovat do prosince 2020.

V roce 2015 rovněž proběhla evaluace Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 – 2015. Vláda vzala na vědomí Zprávu o naplňování Strategie a uložila vypracovat do konce roku 2015 strategii na léta 2016 – 2020. I tento materiál jsme zpracovali a Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na roky 2016 – 2020 byla schválena vládou v únoru 2016.

Dále pokračoval projekt Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti, který je známý zejména díky mediální kampani Hate Free Culture. Ten obsahuje i další komponenty, jako jsou výcvik Policie ČR pro práci s oběťmi násilí z nenávisti, práce s pedagogy a třídami základních škol při využití mediace při řešení problémů ve školním prostředí a šíření dobré praxe v oblasti sociálního začleňování. Prošli jsme nepříjemnou situací s útoky – posprejování několika Hate Free Zón, ale výsledkem tohoto napadení je nárůst zájemců o členství v této iniciativě.

Od září 2015 také probíhala příprava projektu Inkluzivní a kvalitní vzdělávání v územích se sociálně vyloučenými lokalitami. Projekt bude realizován od července 2016 do dubna 2022.

Agentura se průběžně spolupodílela na připomínkování legislativních dokumentů a materiálů pro jednání vlády ČR z oblasti sociálního začleňování. Zejména se jednalo o koncepci sociálního bydlení, o novelu zákona o hmotné nouzi (doplatek na bydlení a souhlas obcí s jeho vyplácením), návrh zákona o sociálních pracovnících, koncepci rozvoje sociálních služeb.

Jaká byla spolupráce s nevládním sektorem a dalšími institucemi?

Podařilo se nám obnovit či zahájit spolupráci s klíčovými neziskovými organizacemi (např. Platforma pro sociální bydlení), střešními samosprávami (zejména Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv), velvyslanectvím USA, akademickým sektorem (např. Ostravská univerzita) a dalšími významnými partnery v oblasti sociální inkluze.

Agentura zahájila jednání o partnerství s jednotlivými kraji a krajskými úřady, zejména v oblasti koordinace sociálních a vzdělávacích služeb. Intenzivní jednání probíhala s kraji o zařazování sociálních služeb podporovaných v rámci Koordinovaného přístupu v obcích do krajské sítě sociálních služeb, kterou garantují kraje.

Uskutečnily se nějaké organizační změny agentury?

Vzhledem k novým projektům se tým Agentury dále rozrůstá, a bylo proto nezbytné připravit a logisticky zajistit novou organizační strukturu Agentury. V lednu 2016 zahájila svou práci takzvaná regionální centra v Ostravě, Ústí nad Labem a Praze.

Snažíme se práci v Agentuře dále rozvíjet. Momentálně připravujeme projekt na podporu znalostní kapacity a datového zázemí. Sociální vyloučení je dynamickým jevem, který migruje po celé České republice a je třeba tuto skutečnost on-line monitorovat, aby bylo možné na přemisťování sociálně vyloučených osob rychle a účinně reagovat.

Z evaluace činnosti agentury, o které jste informovali v listopadu 2015, vyplynul jako hlavní nedostatek nezapojení „lidí, kterých se to týká, včetně velmi malého důrazu na podporu kontaktu obyvatel sociálně vyloučených lokalit a jejího okolí“. Co děláte pro to, aby se to zlepšilo?

Důraz na participaci je dlouhodobě důležitým prvkem práce Agentury v lokalitách. Integrační procesy se prosazují úspěšně mimo jiné tehdy, pokud na nich aktivně participují místní aktéři včetně obyvatel sociálně vyloučené lokality a veřejnosti.

Úkolem lokálního konzultanta, prostřednictvím kterého Agentura v terénu působí, je mimo jiné zapojování místních obyvatel do řešení problémů dané obce. Ti se mohou v rámci standardizované spolupráce Agentury s obcemi účastnit například na činnosti tematických pracovních skupin, které nejprve připravují dílčí část strategického plánu sociálního začleňování a následně navrhují opatření k naplňování této strategické koncepce. V některých lokalitách se na strategickém plánování podílí lidé žijící v sociálně vyloučené lokalitě, kteří přináší nezprostředkované podněty ke zlepšení vzájemného soužití v daném místě.

V obcích, které se potýkají s nedostatečnými kapacitami v zajištění určitých služeb, může být zapojování veřejnosti i jedním z možných způsobů, jak tento problém řešit. Šikovní pracovníci a pracovnice se mohou „rekrutovat“ přímo z řad obyvatel obce. Českým Velenicím se tak například podařilo zahájit činnost terénní pracovnice, jejíchž služeb za rok jejího fungování využilo necelých sedm desítek lidí.Dalším osvědčeným opatřením napříč Českou republikou jsou například asistenti prevence kriminality.

Obce motivujeme k pořádání veřejných setkání, kde by místní obyvatelé získali potřebné informace o celém procesu sociálního začleňování a zároveň zde měli možnost vyjádřit svůj názor. Veřejná setkání slouží také jako prostor, kde se mohou potkat všechny dotčené cílové skupiny nad problémy a jejich řešeními, která při úspěšné sociální integraci budou přínosná pro všechny místní obyvatele.

Ve shrnutí evaluace se mluví o tom, jak agentura funguje, příp. jaké služby pomohla zprovoznit. O dopadech na míru sociálního začlenění tam nic není. Bylo to předmětem evaluace?

Role Agentury je dvojí, a sice koordinační a intervenční. Od svého vzniku v roce 2008 se Agentuře podařilo vybudovat skutečně propracovaný systém sociálního začleňování. A to jak na úrovni přímé intervence v obcích, tak na úrovni celostátní, resp. strukturální.

Nicméně hlavním úkolem Agentury je zajištění podpory obcím v procesu sociální integrace jednak propojováním místních (v řadě obcí spíše solitérních) aktérů, aby efektivně spolupracovali na řešení sociálního vyloučení, a jednak zavedením strategického plánování v této oblasti.

Co se týče přímého dopadu, poslední interní evaluace ukázala, že lze dobře sledovat a hodnotit činnost Agentury na procesních indikátorech zachycujících zavádění nových mechanismů, způsobů práce a iniciaci integračních procesů. Na metodologické limity se však naráží v případě indikátorů výsledkových, neboli v hodnocení dopadů podle standardizovaných ukazatelů.

Na účinek agenturních intervencí má totiž vliv mnoho vnějších faktorů, které Agentura není schopna nijak ovlivnit. Při měření dopadů naší práce se budeme muset obrátit na naše partnery v lokalitách, na přímé realizátory konkrétních integračních projektů.

V současné době se zaměřujeme na monitorování méně rozsáhlé sady konkrétních a jednoznačných indikátorů sociálního vyloučení v lokalitách, a to jednak nastolením systému průběžného monitoringu, jednak realizací specifických výzkumů.

Co je tedy hlavní přínos agentury?

Na lokální úrovni bylo ve všech sledovaných lokalitách považováno za hlavní přínos propojení místních subjektů participujících na sociálním začleňování a vytvoření komunikačních a pracovních platforem, díky nimž lze v místě vytvořit soustředěnou aktivitu směřující k integraci sociálně vyloučených osob.

Spolu s tím si místní aktéři osvojili nové pracovní postupy, které jim pomohly při řešení integračních otázek. Vyzdvihována byla také skutečnost, že Agentura svým statusem jednoho z odborů Úřadu vlády ČR poskytuje místním aktérům výraznou morální podporu při realizaci prointegračních kroků.

Jakým způsobem vyhodnocujete skutečný dopad činnosti, tedy ovlivnění sociální exkluze ve společnosti?

Podobné studie či výpočty existují v dílčích oblastech, které s problémem sociálního vyloučení souvisí. Pokud jde o zhodnocení konkrétních dopadů na situaci v obcích, které spolupracovaly s Agenturou, největších konkrétních úspěchů bylo dosaženo v oblasti sociálních služeb, kde se podařilo rozšířit síť sociálních služeb, které adekvátně reflektují potřeby sociálně vyloučených osob.

Velmi úspěšná byla Agentura také v zavádění služby dluhového poradenství. Dařilo se i v oblasti bezpečnosti – řada spolupracujících obcí zřídila pozici asistenta prevence kriminality.

Materiál, který by dílčí studie zastřešil a jasně ukázal například na možné státní úspory úspěšného procesu sociálního začleňování, je Agenturou považován za klíčový pro další diskuzi o této problematice a jejím řešení. V rámci svých dalších aktivit Agentura plánuje rozvoj znalostních sítí, které by pomohly takovouto studii připravit.

Jaké jsou plány agentury do budoucnosti? Jaké problémy a jakým způsobem bude hlavně řešit?

Bohužel vidíme, že situace v oblasti sociálního vyloučení se nelepší.

V některých lokalitách sice pozorujeme stagnaci, ale jinde je vidět další propad lidí do chudoby (zvyšující se počty vyloučených lokalit, nárůst zadlužení jejích obyvatel, nárůst migrace, trendy úpadku chudých obyvatel do komerčních ubytoven, atd.).

Tyto trendy, v kombinaci s doposud nedostatečnou reakcí veřejné správy na tento významný sociální problém, zakládají potřebu další koordinované aktivity veřejných politik. To bylo také důvodem ke zpracování inovované Strategie pro období let 2016-2020. Strategie stanovuje do roku 2020 konkrétní cíle v oblasti bezpečnosti, bydlení, podpory rodin, sociálních služeb a sociální práce, vzdělávání či zaměstnanosti.

Jsou ve strategii nějaká nová témata?

Nově je ve Strategii zpracováno téma dluhů a zdraví, což byly dosud opomíjené oblasti, které jsou pro řešení sociálně vyloučených lokalit podstatné.

Strategie obsahuje také úkol pro sekci ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu zpracovat analýzu kompetencí ve veřejné správě v oblasti sociálního začleňování s identifikací případných „bílých míst“, na jejichž základě může být přikročeno k úpravám či tvorbě legislativy.

Dalším průřezovým cílem je ve spolupráci s dalšími resorty nastavit systém pravidelného monitorování jevu sociálního vyloučení, a to na celém území republiky, což umožní nejen včasné řešení, ale také účinnější zaměření nástrojů prevence sociálního vyloučení.

Na strategické a specifické cíle navážou konkrétní opatření, a to formou Akčního plánu Strategie. Plán bude předložen vládě v červenci 2016 a na jeho vzniku se spolupodílejí i zástupci neziskového či akademického sektoru, veřejné správy i nezávislí experti.

Čemu se věnují nové projekty, které začínáte realizovat?

Projekt Inkluzivní a kvalitní vzdělávání v územích se sociálně vyloučenými lokalitami vytváří podmínky nejen pro rozvoj kvalitního a inkluzivního vzdělávání na místní úrovni, ale také pro podporu dlouhodobé udržitelnosti opatření, která obce a města v rámci projektu zavedou.

V kolika městech nyní působíte?

V současné chvíli působí Agentura v 37 lokalitách z celkového počtu 66 lokalit od začátku svého působení v roce 2008. Vzhledem k tomu, že v některých lokalitách spolupracuje Agentura se svazky obcí či statutárními městy, jsou aktivity Agentury realizovány zhruba ve stovce samospráv.

Do roku 2020 plánujeme rozšířit naši činnost do další desítky lokalit. Aktuálně uzavíráme přihlášky do takzvané 5. vlny přistoupení ke Koordinovanému přístupu k sociálně vyloučeným lokalitám. Do konce června Monitorovací výbor Agentury vybere další obce ke spolupráci. Zároveň bude vyhlášena již 6. vlna možností pro obce přihlásit se ke Koordinovanému přístupu. Obce své přihlášky budou moci podávat do podzimních měsíců letošního roku.

V současnosti se hodně řeší sociální bydlení. Podporujete přijetí tohoto zákona a co si od toho slibujete?

Zákon o sociálním bydlení je z našeho pohledu klíčový pro řešení současného jevu, který se objevuje zejména v sociálně vyloučených lokalitách, a sice obchodu s chudobou. Tento problém úzce souvisí s takzvaným zneužíváním doplatků na bydlení. Doplatek ale není zneužíván sociálně vyloučenými osobami, profitují na něm, bohužel, provozovatelé ubytovacích kapacit. Lidé odkázaní na dávky totiž bydlí v bytech nebo na ubytovnách za ceny, které jsou výrazně vyšší, než odpovídá standardu bydlení a lokalitě.

Tito lidé z mnoha různých příčin nedosáhnou na bydlení ve standardních bytech. Může to být například kvůli předchozím dluhům za nájemné nebo energie, exekuci, nedostatku finančních prostředků na složení kauce, diskriminaci na trhu s byty na základě etnicity, špatné orientaci na trhu s bydlením či nízké kapacitě obcí a měst v oblasti sociálního bydlení.

Nepříznivé situace těchto lidí pak využívají provozovatelé podstandardních ubytovacích kapacit či majitelé bytů, kteří pronajímají prostory za nepřiměřené ceny, například místnost se sdílenou kuchyní a sociálním zařízením na chodbě za cenu standardního bytu.

Pokud by tedy stát razantně snížil doplatky na bydlení, mohly by tisíce domácností přijít o jedinou možnost střechy nad hlavou a skončit na ulici. Na stávající bydlení by neměli a k jinému se nedostanou. Až připravovaný zákon o sociálním bydlení umožní alternativní řešení v podobě sociálních bytů a dalších navazujících opatření, bude možné obchod s chudobou potlačit.

Čtěte také: Stačí jedna nepříznivá událost – rozhovor s ředitelem Charity ČR