Příspěvek na péči pomáhá vyrovnat závislost

Rozhovor s Václavem Krásou, předsedou Národní rady zdravotně postižených ČR, o příspěvku na péči a zákonu o sociálních službách.

vaclav-krasa

Při projednávání zákona o sociálních službách řekl poslanec Josef Janeček, že „autorem zákona jsou organizace zdravotně postižených a vláda jim udělala servis.“ Jak probíhala vaše spolupráce s ministerstvem práce a sociálních věcí na  přípravě zákona?

Spolupráce s MPSV ČR měla dvě fáze. Nejprve Národní rada zdravotně postižených velmi obtížně prosazovala svoje pojetí zákona o sociálních službách založené na individuálním příspěvku na péči.

Tento stav obtížné komunikace vyvrcholil v únoru 2004, kdy jsme odvolali všechny naše experty z pracovních skupin. Poté jsme spustili mediální kampaň, která měla vysvětlit veřejnosti naše pojetí sociálních služeb.

Jednal jsem s panem ministrem Škromachem a dohodli jsme se, že ministerstvo bude akceptovat řadu našich návrhů a společně vytvoříme a prosadíme nový systém sociálních služeb. Od té doby byla spolupráce bez problémů.

Které části zákona pochází z vaší dílny?

Nelze říci, že přímo některá část zákona o sociálních službách je dílem Národní rady zdravotně postižených. Celým zákonem se prolíná základní myšlenka, že lidé se mají snažit co nejdéle rozhodovat sami za sebe. Samozřejmě, že řada dílčích věcí je přímo “z naší dílny“, ale to vůbec není důležité.

Zřejmě nejvýraznější novinkou je příspěvek na péči. Má nějakou inspiraci  ze zahraničí, nebo jak se na něj přišlo?

Ano, příspěvek na sociální služby nebo na zajištění soběstačnosti je vyplácen v řadě zemí – Německu, Rakousku, Švédsku, Anglii a dalších. Jsou různě modifikovány a mají různá omezení či podmínky, ale systémově jsou příspěvky v těchto zemích stejné jako náš příspěvek na péči.

Příspěvek na péči – vše o příspěvku čtěte zde.

Jak to tam tedy funguje?

Příspěvky jsou vypláceny hotově, na účet, ale také poskytovateli sociální služby. Je to v každé zemi různé. Někde je vyšší příspěvek, pokud je služba poskytována agenturou, oproti příspěvku vyplácenému do rodin. Zkrátka velmi variabilní.

Když jste o příspěvku vyjednávali, co byl největší protiargument, s nímž  jste se museli vyrovnat?

Největší protiargument byla obava, že systém bude zneužívaný a že dojde k efektu „zdravotnictví“ – neustálý růst výdajů a nemožnost regulace systému. Proto jsme sami usilovali, aby v zákoně byly mechanismy, které zabrání zneužívání a umožní regulaci systému. Těmi mechanismy jsou možnost kontroly využívání příspěvku i v rodinách a systém posuzování míry závislosti.

Často se ozývá, že příspěvek si rozeberou příbuzní a o postižené se starat  nebudou. Nebojíte se toho?

Nebojíme. Právě proti těmto obavám je v zákoně možnost kontroly kvality poskytovaných služeb i v rodinách.

Pokud se zjistí, že klient nevyužívá příspěvek na zajištění svých potřeb, může být příspěvek vyplácen náhradnímu příjemci (např. obci), který nakoupí pro klienta nezbytné služby.

Nejsilnější argument pro příspěvek na péči je, že si lidé budou moci sami vybrat, jakou sociální službu použijí. Není to pouze klam? Je nabídka  sociálních služeb skutečně taková, že si z ní člověk může vybírat?

Nepochybně, v současné době není nabídka sociálních služeb dostatečná, ale nový systém určitě povede k rozvoji nových druhů sociálních služeb.

Při startu nového systému nelze předpokládat, že bude všechno hned na začátku. Zákon o sociálních službách je nezbytným předpokladem nového systému sociálních služeb a vzniku a rozvoje nových služeb.

Budou uživatelé schopni posoudit, jakou službu potřebují a která je pro ně  nejlepší?

Myslím si, že lidé, kteří jsou závislí na pomoci druhých, mají představu o tom, co potřebují. Samozřejmě, že lidé s mentálním či duševním postižením budou potřebovat pomoc svých opatrovníků. Vzniknou poradenská centra, která budou pomáchat uživatelům sociálních služeb orientovat se v nabízených službách.

Když si vyberu službu a zaplatím příspěvkem na péči, stačit to nebude a  zbytek doplatí stát. Nebylo by jednodušší, kdyby to rovnou platil celé?

Určitě ne! Především vlastní příspěvek dává svobodu volby uživateli sociálních služeb jak bude žít – bude žít za podpory rodiny, použije část příspěvku na sousedskou výpomoc, část může použít jiným způsobem. Může mít celé portfolio služeb.

Příspěvek na péči pomáhá vyrovnat závislost a uživatel o tom rozhoduje.

Vybírání a nakupování nejlepších služeb zavání zaváděním tržních principů  do oblasti sociálních služeb. Myslíte si, že je to správné?

Konkurence je nepochybně dobrá v každé činnosti, i v oblasti sociálních služeb. Je třeba si uvědomit, že zde nezavádíme čistě konkurenční prostředí, to by ani nešlo. Ceny sociálních služeb budou regulovány a tím bude regulováno i prostředí, ve kterém budou poskytovány.

Bude-li následovat snaha sociální služby privatizovat a poskytovat je pro  zisk, co vy na to?

Sociální služby nelze privatizovat, protože žádné státní – až na pět ústavů sociální péče – neexistují. Řadu služeb zřizují kraje, obce, občanská sdružení, neziskové organizace, privátní subjekty, náboženské organizace a jiní. K žádné privatizaci nemůže dojít. Může dojít ke změně provozovatelů a to se děje pořád.

Pojďme dál. Co, kromě příspěvku na péči, považujete na  nejvýraznější věc nového zákona?

Nárok potřebných lidí na pomoc a možnost okamžitě jí prostřednictvím příspěvku na péči dostat.

Co vám na zákonu nejvíc vadí?

Skutečnost, že zákon přesně nedeklaruje nárok poskytovatelů na dotaci při poskytování služby, kterou nemůže klient v celé výši uhradit. Tuto věc bude upravovat nařízení vlády, ale to nemá sílu zákona.

Když uvážíte všechny novinky – registrace poskytovatelů, inspekce  kvality, povinné vzdělávání pracovníků – myslíte, že to bude fungovat? A  že to poskytovatelé služeb zvládnou?

Samozřejmě. Každý náběh nového systému provázejí těžkosti, ale ty jsou od toho, aby byly řešeny. Strach z nového je přirozený, ale nesmí vést k tomu, že přestaneme usilovat o nové a neprobádané.

Foto: stredoceska.unie.cz

Václav Krása

Předseda Národní rady zdravotně postižených ČR, člen Republikového výboru Unie svobody. NRZP sdružuje kolem devadesáti organizací zastupujících celkem dvě stě padesát tísíc lidí.

Užitečné odkazy

Sociální služby
Příspěvek na péči
Poskytování sociálních služeb – registrace poskytovatelů a inspekce kvality
Zákon o sociálních službách 2005 – ÚPLNÝ PRŮVODCE

12 Comments on Příspěvek na péči pomáhá vyrovnat závislost

  1. dobrý den, chtěla jsem se zeptat jak je to teda s tím příspěvkem v péči o ososobu blízkou. Syn je postižený, má kartu ZTP-PP. jakou částku bych na něj měla pobírat?Děkuji za opověď

  2. Dobrý den,chtěla jsem se zeptat,mám 11ti letého syna,který bude nyní pobírat příspěvek na péči. Zajímalo by mě, jestli se tento příspěvek započítává do příjmu rodiny při žádosti o soc.příplatek tzv. Klausovné.Také by mě zajímalo, jaké příspěvky od státu rodině zůstanou v případě,že synovi budu poskytovat péči já-matka.Děkuji

  3. dobrý den mám dceru která trpí idiopatickou trobmocytopenickou purpurou(nadměrnou destrukcí krevních destiček)nesmím do práce jelikož 4letá dcera nesmí do školky příspěvek na péči nám zamítli jelikož s touto vzácnou nemocí u dětí stát nepočítal,překvapilo mě ,ale že nemám nárok ani na rodičovský příspěvek ,posudkový lékař usoudil že je dcera vlastně zdravá zdá se mi že o nemoci nic neví a tudíž nám zamítla něco na co máma nárok jak je možné že lékařka na takové pozici není dostatečně kvalifikovaná mohu se bránit?děkuji

  4. Dobrý den,
    ráda bych získala práci v sociální oblasti, nejlépe jako terenní sociální pracovník, ale vím, že dosud nemám patřičné vzdělání-nyní jsem ve druhém ročníku VŠ sociální práce. Myslíte, že by byla přeci jen šance získat nejlépe částečný pracovní úvazek v této oblasti?

  5. [6] A co třeba externí práce na Lince důvěry? Víc Ti asi nepomůžu, člověk musí hledat. Ale pokud máš střední školu obdobného zaměření, nemusel by to být problém. Nevím :o/

  6. [6] Dobrý den, bohužel ani na čáastečný úvazek to možné není. Jako terénní sociální pracovník musíte skutečně splnit požadavky podle zákona 108/2006 Sb.

  7. Dobrý den,mam pětiletého syna,který má mutismus.Nyní bere každodenně léky a velmi špatně snáší jakýkoliv kolektiv a s nikým nikdy nekomunikuje.není schopný jít nikam sám.Bez léku nejde sám ani doma na wc.Žádala jsem si o příspěvek na péči a byl mi zamítnut.Nemáte prosím někdo zkušenost jestli se mám odvolat nebo dát znovu žádost?

  8. [9] Dobrý den, mutismus je podle mého názoru útlum řeči – v tom případě se domnívám, že by nárok na příspěvek na péči zřejmě skutečně nevznikl. S mutismem však může být spojen i nějaký jiný zdravotní problém, který by přiznání příspěvku odůvodňoval (zdrav. problém zná lékař, ne sociální pracovnice provádějící šetření). Při posuzování úkonů jsou důležité i různé věkové hranice dítěte. Úkony i věkové hranice, které jsou pro přiznání příspěvku důležité, lze najít v příloze č. 1 vyhlášky č. 505/2006 Sb.

  9. Dobrý den, mám dotaz: mám osmiletého syna s těžkým astmatem a CHOPN, projevuje se to opakovanými zápaly plic (9x za poslední dva roky). V praxi to vypadá tak, že je měsíc doma, měsíc ve škole, a mezi tím, sem tam alergická reakce, astmatický záchvat, atd. V loňském roce měl z 800 hodin ve škole 500 zameškaných. K tomu měl nyní meningitidu, takže je nutný několikaměsíční klidový režim, školní docházka jen 1-2 hodiny denně. Musím s ním tedy být doma, do práce nemůžu, na ošetřovné nemám nárok. Příspěvek na péči nám přiznali v I.stupni. Má smysl se odvolávat? Můžete mi poradit, jestli mám nárok na nějakou jinou dávku? Nemůžu si dovolit být doma třeba i rok zadarmo, ikdyž kvůli synovi budu muset, ale musíme splácet hypotéku, atd. Díky za odpověď

  10. [11] Dobrý den, úvodem bych chtěla poznamenat, že od 1.8.2009 musí být v rozhodnutí o přiznání příspěvku na péči vyjmenovány úkony, při kterých syn potřebuje pomoc. Všechny činnosti pro hodnocení jsou vyjmenovány v příloze č. 1 vyhlášky 505/2006 Sb., kterou vám na požádání ukáží i na úřadě, kde se o příspěvku rozhodovalo (či kdekoli jinde). Můžete si tudíž zkontrolovat, zda podle Vás syn dosáhne na II. stupeň závislosti a podle toho se rozhodnout, zda podávat odvolání.

Comments are closed.