Příjem do 20 tisíc korun znamená pro rodinu chudobu a zvýšení rizik pro vývoj dítěte

Rodiny s dětmi obecně patří mezi typy domácnosti, které jsou v Česku nejvíce ohroženy chudobou. Ukázal to aktuálně provedený výzkum společnosti Median pro Nadaci Sirius nazvaný Predikce ohrožení rodiny. Uskutečnil se v rámci projektu Primární prevence ohrožení rodiny. Dotazy byly pokládány v běžné populaci a v rodinách v péči neziskových organizací.

V případě běžných rodin se ukázalo, že většina dotázaných rodin z této kategorie populace má čisté měsíční příjmy, které ji dostávají alespoň nad hranici příjmové chudoby a chrání před těžkou materiální deprivací. Konkrétně se to týkalo celkem 54 % v průzkumu dotazovaných běžných rodin, které uvedly čisté měsíční příjmy nad 30 tisíc Kč.

Podstatně hůře jsou však na tom ohrožené rodiny, jenž se někdy v nedávné minulosti ocitly v péči neziskových organizací, které je do zde představovaného průzkumu zapojily. Takřka polovina (49 %) z těchto ohrožených rodin žije v příjmovém pásmu do 20 tisíc Kč čistého měsíčně. To je částka, která větší rodiny neochrání před chudobou.

Ukázalo se, že z této kategorie rodin pouhá menšina (28 % ohrožených rodin) žije z příjmů nad 30 tisíc Kč čistého měsíčně. To s sebou nese řadu dalších nepříznivých okolností a důsledků – zejména pro vývoj dítěte.

Rozdíl v příjmech obou sledovaných skupin je částečně dán rozdílnou strukturou rodin (více rodin s jedním dospělým členem), ovšem zejména tím, že v rámci stejných typů rodin mají domácnosti ze vzorku ohrožených rodin nižší příjmy. Nejčastěji je to vlivem nezaměstnanosti dospělých členů, jejich nižšímu vzdělání a kvalifikaci a častějšímu situování rodin do ekonomicky zaostalých regionů (Severozápad aj.), které obecně trpí nezaměstnaností a chudobou až třikrát více než bohatší regiony ČR.

Vyjít s příjmem je potíž pro většinu českých rodin

Nově zjištěná data pro Nadaci Sirius dále ukázala, že potíže vyjít s příjmem přiznávají i rodiny z běžné populace, a to celkem v 57 % případů. Jen málo z nich, a to pouhých 14 %, ovšem mluví o „velkých obtížích“ vyjít s finančními prostředky.

Subjektivní chudoba není však jen neopodstatněnou stížností či důsledkem špatného hospodaření na straně výdajů domácnosti. Subjektivní chudoba silně souvisí s tou objektivní (tedy s nízkými příjmy). Velké obtíže ve vycházení s příjmem deklaruje v běžné populaci přes 40 % rodin s čistým měsíčním příjmem do 20 tisíc Kč a jen zanedbatelné množství rodin s čistým příjmem nad 30 tisíc Kč.

Dluhy – trápení i v běžných rodinách

Zatížení domácnosti dluhy a na druhé straně její zabezpečení do budoucnosti spořením je kromě příjmů jednou z podstatných složek ekonomické stability rodin. Ukázalo se, že nějaký typ spoření mají přibližně dvě třetiny rodin z běžné populace. Půjčku či úvěr má 55 % běžných rodin s dětmi. Z toho 21 % má hypotéku a 24 % má kromě hypotéky další spotřebitelský úvěr či jinou půjčku.

Pro ekonomickou stabilitu domácnosti ale může být ohrožující zejména kumulování půjček či rozsah závazků, který neodpovídá příjmům domácnosti, a může resultovat v neschopnost splácet a v další ohrožení domácnosti (exekucemi, psychologickými a vztahovými dopady a podobně). Nasbírané údaje odhalily, že nějaké obtíže splácet závazky má 45 % rodin z běžné populace, které mají půjčku či úvěr, přičemž 11 % má velké obtíže.

Obtíže splácet půjčky se výrazně liší podle typu rodiny – v neúplných rodinách s jedním biologickým rodičem, které mají omezenější příjmy, mají obtíže se splácením dvě třetiny vlastníků úvěrů, přičemž 29 % má velké obtíže. V úplných rodinách s dvěma biologickými rodiči jsou velké obtíže splácet méně časté (7 %).

Míra chudoby v číslech posledních let

Finanční stabilitu domácnosti (rodiny) prověří většinou chvíle, kdy nastane nutnost nenadálého finančního výdaje, i když nejde o výdaj vyšší než deset tisíc korun. I proto se na tento jev zaměřil jak průzkum prováděný pro Nadaci Sirius, tak ho mapoval v minulosti též ČSÚ.

Data ČSÚ ukazují, že nutnost zaplatit zmiňovaný výdaj by dostala do těžkých problémů nejvíce české domácnosti tvořené neúplnými rodinami. Na základě zjištěných údajů bylo takových domácností u nás v populaci v roce 2013 6,6 %. Ty se řadí do kategorie materiální deprivace.

Z čísel ČSÚ vyplývá, že materiálně deprivovaných domácností v naší zemi je necelých 7 ze 100, avšak se zaplacením neplánovaného výdaje by mělo problém 43,2 % Čechů. Pro srovnání: před sedmi lety, v roce 2009, tento podíl činil 39,5 %.

Další zdroje k tématu na webu Nadace Sirius.