Pavel Machonin k sociální stratifikaci a mobilitě

Listy

V Listech 2/2004 vyšel článek Pavla Machonina, spoluatora knihy
Dynamika české společnosti a osudy lidí na přelomu tisíciletí (SLON, 2003), věnovaný otázkám sociální stratifikace a mobility.

Pavel Machonin v textu Dynamika české společnosti píše (citujeme): „V knize prezentujeme celkový obraz české společnosti jako hybridní kombinace tří typů vertikální sociální diferenciace: a) zděděného a stále udržovaného rovnostářství, které zejména středně a vysoce odborně kvalifikované pracovníky odvětví závislých na státním rozpočtu udržuje ve spodní části žebříčku materiálního postavení; b) jen s obtížemi se rozvíjející přiměřené, tj. spravedlivě zásluhové diferenciace – rozvrstvení ve prospěch lidí kvalifikovaných, výkonných a skutečně pracovně úspěšných; c) nepřiměřené, polárně vyhrocené třídní sociální diferenciace mezi lidmi nezaslouženě vysoce postavenými, z nichž nejeden dosáhl svého postavení prostředky nelegálními nebo nemorálními na jedné straně, a lidmi z různých důvodů chudobnými, bezmocnými a neinformovanými (zejména řadové nekvalifikované dělnictvo ekonomicky nepříliš úspěšných průmyslových odvětví a řadoví zemědělci, také však někteří řadoví pracovníci administrativní) na straně druhé. Část chudobných lidí lze už dnes považovat za vyloučené (v této souvislosti je řeč především o početném seskupení dlouhodobě nezaměstnaných, také však o části romské populace, bezdomovcích, lidech dlouhodobě nemocných a invalidních apod.). Do řad chudobných míří dnes i další početné skupiny dalších řadových pracovníků manuálních i nemanuálních profesí, které můžeme považovat za chudobou ohrožené.

V knize najde čtenář i další zřetelné konkrétní ilustrace k tomuto obecnému schématu. Jako výsledek zkoumání sociálního postavení ekonomicky aktivní populace podle tří dimenzí – stupně dosaženého vzdělání, míry účasti na profesionálním řízení a příjmu se v ní navrhuje následující přibližné rozdělení do sedmi významných seskupení:

1. Nižší, převážně nekvalifikovaná a polokvalifikovaná dělnicko – zemědělská a také hůře placená zaměstnanecká a z malé části i (neúspěšná) živnostenská vrstva – 25,4 %.

2. Nižší, spíše kvalifikovaná dělnická vrstva se středními příjmy – 17,8 %.

3. Inkonzistentní seskupení středních odborných zaměstnanců a řadových úředníků, převážně žen, s nízkými platy, které se však v domácnostech mnohdy vyrovnávají na střední materiální úroveň – 16,1 %.

4. Víceméně statusově konzistentní střední vrstva jak samostatně činných, tak odborných zaměstnanců – 24,3 %.

5. Inkonzistentní seskupení vyšších odborníků s pouze středními příjmy – 5,6 %.

6. Malá inkonzistentní skupina nematurantů s vysokými příjmy – 2,3 %

7. Vyšší vrstva odborníků, manažerů a podnikatelů – 8,5 %.

Místo obvyklého jednoduchého třídního nebo stratifikačního schématu (např. buržoazie, maloburžoazie a proletariát nebo horní, střední a dolní vrstva – s případným jemnějším rozlišením) vidíme poněkud složitější, realitě bližší statusová seskupení, která se vzájemně liší rozdílnými pozicemi na několika statusových dimenzích.“ (konec citátu)

Text pokračuje popisem seskupení 1, 3 a 5. Nabízí také krátké hodnocení liberalního a marxistického pojetí stratifikace společnosti.

Celý článek: Pavel Machonin: Dynamika české společnosti (Listy 2/2004)

klíčové slovo: sociální politika

Doporučujeme: Pavel Machonin o chudobě