Tři ze čtyř zkontrolovaných ústavů (Boletice, Chrastava a Pšov) mají například zavedený tzv. bodovací systém založený na principu odměn a trestů, který má fungovat jako motivace pro svěřence. Jako trest za případné kázeňské prohřešky pak vychovatelé udělují třeba zmíněný zákaz kontaktu s rodinou.

"Víme však, že je tato praxe rozšířená plošně a ne jen v těchto třech ústavech. Můžete se obrátit skoro na kterýkoli v republice a nezamíříte vedle," říká mluvčí ochránce práv Iva Hrazdílková.

Zaběhlý systém ombudsman považuje za zcela nepřípustný, osobní kontakt s rodinou nesmí být omezován. Pouze v případě, že by rodinní příslušníci svým chováním ohrožovali výchovu dítěte. Odhadem osmdesát procent dětí v ústavech ale nemá za rodiče tyrany ani násilníky, přesto se jim podle ombudsmana kontakt omezuje.

Kritika veřejného ochránce práv navíc padá také na hlavu pracovníků orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD).

"Pracovníci OSPOD opakovaně uvádějí rodiče v omyl, nedoporučují jim, nebo dokonce zakazují návštěvy dětí. Zdůvodňují to nutností adaptace na nové prostředí," říká ombudsman.

Tím se ale děti odcizují rodičům a narušené vazby působí negativně ve všech směrech. "Omezení nebo zákaz styku s rodiči má v pravomoci pouze soud," říká ombudsman.

Zdroj: Hospodářské noviny, 14. 12. 2007

Obmudsman k ústavní výchově dětí

O ústavní péči by mělo být rozhodováno jen na dobu určitou
Jen soud může omezit styk rodičů s dětmi
Odebírat děti rodičům z bytových důvodů je nepřípustné
Sborník Rodina a dítě