Nové zjišťování potřeb

Královéhradecký kraj představil Nové zjišťování potřeb – postup, jak pracovat s potřebami v plánování sociálních služeb.

20090626-NoveZjistovaniPotreb

„Metodika nabízí způsob práce s potřebami občanů, který je postaven na běžně používaných dovednostech pracovníků obcí a dalších institucí,“ říká Markéta Hulmáková z Komunitního plánování, o. p. s., které metodiku ve spolupráci s krajem zpracovalo. „Využívá dostupné znalosti a zkušenosti a vychází z přirozených způsobů jednání s lidmi.“
Cílem metodiky je zlepšit schopnost místních a krajských samospráv pracovat s potřebami občanů. Text reaguje na situaci v plánování sociálních služeb a ve zjišťování potřeb, která je podle autorů a autorek zoufalá. Přinášíme ukázku:

SITUACE SE ZJIŠŤOVÁNÍM POTŘEB JE ZOUFALÁ

(Komunitní) plánování sociálních služeb se v Česku rozvíjí přibližně deset let. Nyní jsou v Česku stovky zaměstnanců a zaměstnankyň obecních a krajských úřadů, kteří mají za úkol plánovat rozvoj sociálních služeb.

Situace se zjišťováním potřeb je přitom zoufalá. Nejčastěji se na potřeby lidí ptáme s pomocí dotazníku, bez ohledu na to, že je pro daný účel zcela nevhodný. Zkrátka když už se jednou ptáme, tak šmahem všech, ať to máme za sebou. A navíc jsou naše otázky natolik obecné, že se stejně nic nedozvíme. Velká část tzv. zjišťování potřeb občanů ve skutečnosti představuje náborové akce pro sociální služby: Chcete pečovatelskou službu? A pro jaké úkony? Jak často?

Rádi také říkáme, že ke zjišťování potřeb občanů se musí přistoupit odpovědně a má se svěřit do rukou odborníků: výsledky jejich práce pak obdivujeme tím více, čím méně jim rozumíme.

Toto všechno by mohlo být nepodstatné, pokud bychom zažívali úspěch v tom hlavním: ve zlepšení životní situace těch, o jejichž potřeby se zajímáme.

SOUČASNÝ PŘÍSTUP K POTŘEBÁM VYCHÁZÍ Z FALEŠNÝCH PŘEDPOKLADŮ

Současný přístup ke zjišťování potřeb nefunguje. Je to tím, že vychází z několika mýtů, které neumí překonat a které mu neodvratně brání v úspěchu.

Potřeby zjišťujeme kvůli sociálním službám. Nikoli. Potřeby zjišťujeme kvůli lidem, pro lidi. Chceme znát, co druzí potřebují a jakou podporu by uvítali. Tou pak může být sousedova výpomoc, lepší otevírací doba v úřadu nebo nabídka pečovatelské služby.

Potřeby jsou tajemné a nepojmenovatelné. (Co je to vůbec ta potřeba?) Nejsou. Každý máme zkušenost s tím, když nám něco chybí, když jsme omezeni proti běžnému fungování. Kolikrát už jste si v životě řekli: co mi to vlastně je, jak se toho zbavím?

Potřeby odráží osobní vlastnosti člověka. (A proto jsou tak tajuplné, že?) Nejen. Potřeby v našem kontextu jsou spojením osobních a společenských charakteristik. Jednou mohou odrážet nedostatek osobních dovedností nebo schopností, jindy nedostatek společenských zdrojů nebo přístupu k nim. Často obojí.

Potřeby se dají změřit, zvážit a spočítat. (Takže můžeme říct, kolik kilo pečovatelské služby budeme potřebovat za pět let.) Nedají. Lidé nejsou rohlíky. Je to až hloupé psát, ale každý člověk je jiný. Proto i každá situace a každá potřeba. Nemůžeme je znormovat, vyčíslit a spočítat. Demografické křivky o stárnutí populace jsou užitečné, neříkají však nic o tom, jací senioři budou, jaké budou mít zvyky, dovednosti, požadavky, jaký bude jejich zdravotní stav.

Potřeby lze určit na několik let dopředu. (Provedeme jedno dotazníkové šetření a s ním naplánujeme sociální služby pro dalších pět let.) Nelze. Potřeby se neustále mění, stejně jako prostředí, v němž na ně můžeme reagovat. Taková stará paní klidně vyplní dotazník, že nic nepotřebuje (snad s tím nákupem kdyby někdo pomohl), ale za měsíc si zlomí nohu v krčku a rázem, aby u ní byla celodenní péče. Tady se nedá plánovat!

NOVÁ VÝCHODISKA NABÍZÍ CESTU VPŘED

Věříme tomu, že s potřebami občanů je možné a účelné v plánování sociálních služeb pracovat. Cesta, kterou k tomu nabízíme, má několik východisek.

Potřeby zjišťujeme proto, abychom lidem pomohli. Existují pouze dva důvody, proč zjišťovat potřeby občanů. 1. Abychom je mohli uspokojit (zprostředkovat existující způsoby pomoci). 2. Abychom mohli jejich uspokojení plánovat (zajistit vznik potřebných, neexistujících způsobů pomoci).

Potřeby nezjišťujeme kvůli sociálním službám. Děláme to proto, abychom zprostředkovali potřebnou pomoc. Způsobů pomoci může být spousta a sociální služby jsou možná až posledním z nich. Přicházejí na řadu až tehdy, kdy všechny ostatní způsoby nestačí, nebo nejsou dostupné.

Ptáme-li se, musíme reagovat. Není správné ptát se lidí na jejich potřeby, vzbudit v nich očekávání, a potom nic neudělat. Musíme informovat o nejbližších plánovaných krocích, musíme zajistit přiměřenou reakci na zjištěné informace. [konec ukázky]

Představení metodiky se zúčastnilo sedmnáct koordinátorek a koordinátorů plánování sociálních služeb v Královéhradeckém kraji a většina autorského týmu.

Autorky a autoři Nového zjišťování potřeb

Miloš Havlík, sociolog a andragog, pracuje jako ředitel neziskové organizace FOKUS Vysočina, která se zabývá psychosociální rehabilitací osob s duševním onemocněním.

Jindra Koldinská, lektorka, poradkyně, konzultantka, supervizorka a inspektorka se zaměřením na zavádění, hodnocení a rozvoj systémů kvality využitelných v sociálních službách.

Martina Macurová, projektová manažerka a metodička plánování sociálních služeb v Centru pro komunitní práci střední Čechy.

Zuzana Skřičková, ředitelka azylového domu Emauzy Praha.

Jan Syrový, vzdělavatel, poradce, konzultant, supervizor a inspektor v oblasti zvyšování kvality sociálních služeb.

Milan Šveřepa, koordinátor plánování sociálních služeb KÚ Královéhradeckého kraje. Vydává Sociální revue.

Marek Topolovský, koordinátor plánování sociálních služeb ve městě Havlíčkův Brod a krajský metodik plánování sociálních služeb.

Ivan Úlehla, garant psychoterapeutických výcviků v Gaudia – ISZ s.r.o., zakladatel společnosti Komunitní plánování o.p.s.

Josef Veselka, poradce, konzultant a lektor v oblasti rozvoje kvality a plánování sociálních služeb.

Nové zjišťování potřeb vydalo Komunitní plánování, o. p. s. v rámci rozvojového projektu Královéhradeckého kraje. Projekt Rozvoj dostupnosti a kvality sociálních služeb byl podpořen z ESF prostřednictvím OP Lidské zdroje a zaměstanost a ze státního rozpočtu ČR.

Reakce na Nové zjišťování potřeb.