G&I, akreditované vzdělávání pro pracovníky v sociálních službách:
Kurz EFEKTIVNÍ ROZHOVOR (50 hodin)
Systemický přístup profesionálně od roku 1990.
INZERCE
Návrhy zákonů o sociálních službách, hmotné nouzi a životním minimu
Návrhy zákonů ke stažení.
Zákon o sociálních službách - aktuální informace čtěte zde.
Životní minimum se mění - novinky pro roky 2006 a 2007 čtěte zde
Návrh zákona ke stažení
Návrh zákona o sociálních službách (.doc) - 866 Kb
Návrhy na změnu zákonů v souvislosti se zákonem o sociálních službách (.doc) - 726 Kb
Důvodová zpráva návrhu zákona o sociálních službách (.doc) - 586 Kb
Průvodce zákonem o sociálních službách
Sociální služby
Příspěvek na péči
Poskytování sociálních služeb - registrace a inspekce kvality
"ůsobnost veřejné správy v sociálních službách
Sociální pracovník a pracovník v sociálních službách
Zákon o sociálních službách 2005 - ÚPLNÝ PRŮVODCE
Návrh zákona o hmotné nouzi
Návrh zákona o hmotné nouzi (.doc) - 996 Kb
Návrhy na změnu zákonů v souvislosti se zákonem o hmotné nouzi (.doc) - 800 Kb
Návrh zákona o životním a existenčním minimu
Návrh zákona o životním a existenčním minimu (.doc) - 156 Kb
Životní minimum se mění - novinky pro roky 2006 a 2007 čtěte zde
Všechno v jednom .zip souboru (694 Kb).
Nepropásněte žádný nový článek: Nastavte si upozorňování na novinky pomocí RSS.
Čtěte více na téma sociální služby
- Novodobé sociální deportace
- MPSV připravuje koncepci dlouhodobé péče
- Igor Tomeš: Úvod do teorie a metodologie sociální politiky
- Jaké mají senioři podmínky ve svém domácím prostředí?
- Česko v roce 2050: čtvrt milionu nemocných Alzheimerovou chorobou
- „Nejlepší v Plzeňském kraji“
- Hrozí likvidace sociálních služeb
- Pět let Sociální revue
- Obmudsmanova zjištění ze zařízení pro osoby s mentálním postižením
- Cenu Makropulos za péči o seniory získala Chrudim
Komentáře:
Přidat komentář:
Komentáře musí být před zveřejněním schváleny. Děkujeme za pochopení.
- Domů
- Lidé
- Minulý týden
- Profesní organizace
- Sociální politika
- Sociální práce
- Vzdělávání
- Ze světa
- Zkrátka
Sociální revue. Sociální práce a společenské otázky. ISSN 1801-6790. © MMIV - MMV Milan Šveřepa. Všechna práva vyhrazena. Admin - Návštěvnost
Sociální revue používá redakční systém 
od Radka Hulána.
Zajímalo by mě, jestli někdo ví, kdy by měla Poslanecká sněmovna tento zákon (O soc. službách) schvalovat. Případně co se stane s pracovníky, kteří nemají požadovanou odbornou způsobilost (VOŠ, VŠ vzdělání)?
odpovězte na tento komentář- odpověděl/a: ms — #2
03.01.06, 19:34:04reaguje na petr — #1 Zákony jsou teprve v připomínkovém řízení, do konce června je chce MPSV předložit vládě (pak případně půjdou do parlamentu). Platnost je plánována od roku 2006 (hmotná nouze, minimum), resp. 2007 (sociální služby).
odpovězte na tento komentář 03.01.06, 19:35:44K pracovníkům bez kvalifikace se vztahují Přechodná ustanovení:
(9) Zaměstnanec, který ke dni účinnosti tohoto zákona vykonával činnost, na niž se vztahuje kvalifikační předpoklad uvedený v § 92 odst. 3, a tento předpoklad nesplňuje, je povinen splnit tento kvalifikační předpoklad ve lhůtě
a) 5 let ode dne účinnosti tohoto zákona, není-li absolventem střední školy v oboru sociálně právním,
b) 10 let ode dne účinnosti tohoto zákona, je-li absolventem střední školy v oboru sociálně právním.
(10) Ustanovení odstavce 9 neplatí, jestliže ke dni účinnosti tohoto zákona zaměstnanec uvedený v odstavci 9 písm. a) dosáhl věku 55 let a zaměstnanec uvedený v odstavci 9 písm. b) věku 50 let; u těchto osob se považuje kvalifikační předpoklad uvedený v § 92 odst. 3 za splněný.
Děkuju za informace, těch přechodných ustanovení jsem si nevšiml.
odpovězte na tento komentář 03.01.06, 19:36:28Jak budou ÚP získavat lékaře k posuzování zdravotního stavu, když i v rámci ČSSZ je jich nedostatek.
odpovězte na tento komentářJak bude systém posuzování fungovat, když ÚP lékaře nezíská?
- odpověděl/a: ms — #6
03.01.06, 19:37:21Zajímalo by mne jestli se počítá do životmího minima i to,že můj přítel platí výživné na své dvě děti a to 4300kč.Jestli se to nějak přepočítává,protože pokaždé jak zaplatí měsíční vyživné,tak nám potom toho moc z platu nezůstane a to platíme necelých 5000kč za nájem.Mám taky 2 děti.Moc děkuji za pomoc.Denisa.
odpovězte na tento komentář- odpověděl/a: ms — #7
03.01.06, 19:38:04reaguje na elex — #4 MPSV počítá s najímáním externistů.
odpovězte na tento komentář 03.01.06, 19:40:02reaguje na Denisa — #5 Nejsem dávkový specialista, jak se říká, berte to tedy s rezervou: Jestli platí partner výživné, není pro výši životního minima podstatné. Životní minimum se (zatím) skládá ze dvou částek: osobních potřeb (výše podle věku) a společných nákladů domácnosti (podle počtu členů).
Pokud příjmy vaší domácnosti nedosahují příslušné výše životního minima, máte nárok na dávku sociální péče - vyplácí obecní úřad.
Pokud jsou vaše příjmy vyšší než životní minimum, záleží o kolik - v určitých případech můžete dostat dávky státní sociální podpory - vyřizuje úřad práce.
odpovězte na tento komentář 03.01.06, 19:40:40Bydlím v bytě sama,moje částka na bydlení je-3000 elektřina+1500 bytový fond.Zajímalo by mne,jak mám hradit tyto částky,když moje životní minimum je 4400 kč.Jsem nezaměstnaná 54 letá žena. Děkuji za odpověď.Marie
odpovězte na tento komentář 02.05.06, 21:34:53Zajímalo by mě, jestli se to týká jak sociálních pracovníků, tak pracovníků v sociálních službách. Myslím ta věková tolerance. Jde mi o to, zda je možné -podle nového zákona- aby sociální pracovník měl nějaké jiné vzdělání, případně nižší, ne v oboru - zda je to možné prominout z důvodu věku nebo dlouholeté praxe v oborou atd.. Moc děkuji za odpověď
odpovězte na tento komentář 18.05.06, 13:59:02Slyšela jsem, že se mění název "koordinátor péče pro osoby společensky nepřizpůsobené" opět na "sociální kurátor pro dospělé"
odpovězte na tento komentářJe tomu skutečně tak? Nikde jsem nenašla nic k tomuto tématu.
Děkuji za odpověď.
- odpověděl/a: Věra Holasová — #13
18.05.06, 14:58:40Já se domnívám, že si vzdělání bude muset doplnit každý komu 1. 1. 2007 nebude 50 let a bude chtít vykonávat odbornou činnost sociálního pracovníka. Takhle ta přechodná ustanovení chápu já. Je-li to jinak, rád se poučím.
odpovězte na tento komentář 19.05.06, 13:01:57Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jak zákon bude řešit situaci, že sociální pracovník, který je absolventem sociálně právní školy ukončené maturitou - dříve nástavbové studium - má více než 10 let praxe a v uvedeném období na vysokou školu nebude přijat. Tento pracovník je do 31.12.2006 způsobilý vykonávat svou práci, od 1.1.2007 do 1.1.2017 bude ve své funkci tolerován a pak ??? propuštěn, vyhozen...v některých případech před důchodem?
odpovězte na tento komentář 24.05.06, 13:27:03Myslím si, že můj dotaz nebude ojedinělý, vždyť řadu let bylo studium sociální péče-práce pouze nástavbové, pochopitelně bez akreditace, teprve několik let je zde akreditovaná vyšší odborná škola (prakticky stejná jako ta nástavbová), příp. se otevřely vysoké školy se sociální zaměřením. Pociťuji to jako diskriminaci, vždyť naše studium je tím pádem zcela anulováno.
Co na to tvůrci zákona? Neuvažují o možnosti otevření dorovnávacího studia právě pro tyto absolventy? Jistě by o studenty nebyla nouze.
reaguje na Iva — #10 Dobrý den,
odpovězte na tento komentář 14.06.06, 14:42:31více informací najdete na: http://www.osu.cz/metakor/.
S pozdravem Věra Holasová
Chápu, že to není úplně příjemné, muset se vracet po 10 letech praxe do školy, ale myslím si, že je to jediný způsob, jak zkvalitnit a skutečně profesionalizovat sociální práci u nás. Většina lidí si pořád myslí, že je to něco, co může dělat kdokoli, stačí když se vyzná v příslušných normách. V západní Evropě je samozřejmostí, že pro výkon povolání soc. pracovníka je zapotřebí min. 3 leté pomaturitní vzdělání, je to pochopitelný standard. Samozřejmě, že škola není všechno, právě tak ale ani praxe. Sociální práce je komplexní obor a takové musí být i vzdělání, které zahrnuje celou škálu poznatků z oblastí metod soc. práce, psychologie, sociologie, práva, kulturní antropologie apod. prostě proto, že lidé, se kterými pracujeme jsou také komplexní bytosti. To, na čem je třeba pracovat především, je vztah ke klientovi a jeho okolí, přesun od paternalismu s respektu a doprovázení. Škola by měla naučit soc. pracovníka respektovat klienta jako partnera a také myslet v souvislostech, což nástavbové studium, fungující před r. 89 a krátce po něm prostě neumožnilo. Sociální práce dnes a tehdy, zejména pokud jde o pojetí, je prostě úplně něco jiného. U nás je v současnosti dostatek VOŠ a VŠ, které příslušné vzdělání poskytují, a to i dálkovou formou a není problém si je tedy doplnit. Navíc u soc. pracovníka by nikdy neměl nastat stav, že si řekne, že už další vzdělání nepotřebuje, že už toho ví dost. Je to něco, co by mělo být užitečné vám a tak i vašim klientům. Vystudovat v desetileté lhůtě dálkově VOŠ není zas až tak těžké. Držím vám palce.
odpovězte na tento komentář- odpověděl/a: slunicko — #15
- odpověděl/a: mona — #16
12.07.06, 11:22:11reaguje na Plivník — #14
odpovězte na tento komentářVaše zdůvodnění povinného vyššího odborného či vysokoškolského vzdělání sociálního pracovníka beru pouze jako Váš názor. Tvrdit, že nástavbové studium fungující v 90. letech je vpodstatě nanic, neberu. Není mi znám žádný případ, a to nemluvím pouze o sociální oblasti, kdy by vzdělání bylo vpodstatě anulováno. Pokud zdůvodňujete nutnost vzdělání tím, že školy kolem roku 90. neučily správnému přístupu ke klientovi, pak se domnívám, že je to zcestné. Nikdo nechce doplnění vzdělání po řidičích, učitelkách, či v jiných profesích, i když dle mého názoru se všechny právní normy i postoje ve společnosti po revoluci 89 podstatně změnily. Jistěže v západních zemích je vysokoškolské vzdělání nutné, u nás v současné době taky jiná forma vpodstatě neexistuje (kromě vyšších odborných škol), ale to nic nemění na skutečnosti, že absolventi nástavbových studií jisté vzdělání mají. Nemyslím si, že by se nechtěli dále vzdělávat, je však pravda, že vzdělání zvláště sociálních pracovníků-úředníků je prostě dáno jiným zákonem i přirozenou nutností, vše se vyvíjí.
Rovněž si nemyslím, že je tak jednoduché dostat se na vysokou školu, či tuto při pracovním vytížení a vlastní rodině zvládnou.
Proto mám za to, že by mělo být k nástavbovému studiu a délce praxe přihlídnuto a požadováno po těchto pracovnícíh pouze určité "doplňkové studium". Určitě by to splnilo účel, který má vzdělání mít a nikdo by se necítil zákonem diskriminován.
- odpověděl/a: Jakub — #30
26.07.06, 10:05:21reaguje na Plivník — #14 Nesouhlasím s Vaším názorem a hlavně na to, že VOŠ si může i dálkově dodělat kde kdo. Mám vyskokou školu ekonomického zaměření a zaměření na veřejnou správu a regionální rozvoj. Dělala jsem ji při zaměstnání s dvěma dětmi, dvěma psy a rozestavěným domem, takže jsem si sama připadala jako "sociálně potřebná". Jsem sociální pracovník v oblasti sociálně právní ochraně dětí, absolvovala jsem spostu kurzů a účastním se často kdejakého vzdělávacího programu, z kterých mi zbyde nemnoho v hlavě. Snad jen to, proč tuhle práci dělám - pro lepší pochopení života a chování lidí, pro možnou pomoc, .....možná ani nevím proč. Ale tak to cítím. A s tím jsou spojené další znalosti a dovednosti, ať už vrozené či získané, které se nabalují. Navíc, jak jste správně podotkl, vysokou školu si dnes může udělat každý...jde o to vykrystalizování v sociálního pracovníka. A další potíž - bydlím v úplně jiném kraji, než v kterém jsou tak nádherně soustředěny všechny školy sociálně právního zaměření (nebo nemám na 40 tis. ročně). Další dojíždění a studium by vedlo k zanedbávání mé rodiny a dětí, což jistě není v zájmu společnosti. Jste zřejmě mladý a nezkušený, že můžete kritizovat vzdělání lidí, kteří tuto práci kolikrát velmi profesionálně a citlivě vykonávají již leta. Já jsem zatím proti nim ještě va čtyřiceti "ušák" a smekám!
odpovězte na tento komentář- odpověděl/a: holka — #19
03.08.06, 14:08:34Myslím, že pokud již máte vystudovanou VŠ jiného typu, tak se Vás bude týkat §110,odst.4 písm. c zákona. Tudíž by Vám měl stačit akreditovaný kurz v rozsahu 200 hodin.
odpovězte na tento komentář 07.08.06, 09:36:54Tady nejde vůbec o to, po kolika letech se má člověk vracet do školy.... Jinak se studuje mladšímu člověku, svobodnému, jinak zase člověku, který má rodinu a k ní své povinnosti, práci na plný úvazek a do toho přijde studium, do kterého je přinucen, když je potíráno původní vzdělání. My máme pomáhat druhým, aby kvalitněji a plnohodnotněji žili, zatímco náš život se změní k horšímu. Ne v každé rodině se najde pochopení pro to, že hlavní člen rodiny bude po práci ve škole, případně se bude učit, tudíž bude třeba klid a většina jejích domácích prací bude vykonávána jen částečně...včetně výchovy dětí, partnerského vztahu, apod.
odpovězte na tento komentářJiná situace je, když studovat chci sám od sebe, mám podporu rodiny a nenaruší to náš rodinný život. Rovněž v zákoně není rozlišeno - sociální pracovník na specializovaném pracovišti a sociální pracovník- úředník. Z praxe vyplývá, že se náplň velmi liší....
Tudíž s Vaším názorem zcela nesouhlasím.
- odpověděl/a: ondřej — #20
- odpověděl/a: Macurová — #27
07.08.06, 15:39:14reaguje na mona — #16 Zcela s Vámi souhlasím! Jsem asi jako Vy "ušák" a smekám před kolegy, kteří svou práci vykonávají duší a nemají "patřičné" vzdělání dle nového zákona. Již teď někteří - nesplňující vyjímku věku - uvažují, že z oboru odejdou, neboť je pro ně nemyslitelné vysokoškolské studium, ať se jedná o různé důvody - rodina, být přijat na vysokou školu v okolí,dojíždění do školy, zdravotní stav, žádné vylepšení prestiže ve společnosti či lepší finanční ohodnocení.
odpovězte na tento komentářTvůrce zákona opomíjí tyto pracovníky, rovněž že povolání sociálního pracovníka je psychicky náročné a vyčerpávající. Studií o vyhoření sociálního pracovníka bylo napsáno nesčetně, ale nic se proti tomu nedělá, nemají žádné ulehčení...
Třeba najdou práci v příbuzném oboru, kde nebudou muset mít VŠ a mohou dál pomáhat druhým.
- odpověděl/a: ondřej — #20
07.08.06, 15:50:17reaguje na dona — #18
odpovězte na tento komentář"Rovněž v zákoně není rozlišeno - sociální pracovník na specializovaném pracovišti a sociální pracovník- úředník. Z praxe vyplývá, že se náplň velmi liší...."
Náplň práce se samozřejmě liší, to vyplývá z cílů služby, možností služby, specifik klientely apod. Ale nějaká obcná východiska a principy, přístup ke klientovi by měl být přinejmenším podobný...
reaguje na holka — #19
já si myslím, že vylepšení prestiže profese souvisí s úrovní vzdělání a s úrovní vzdělání souvisí finanční ohodnocení.....
znám několik případů, kdy lidé s vš či voš sociální práce nenašli pracovní místo v oboru a začali pracovat v jiném...není těchto lidí škoda? je to spravedlivé vůči nim?
- odpověděl/a: stalice — #21
08.08.06, 10:03:21reaguje na ondřej — #20 To s Vámi nesouhlasím. Pracuji v oboru, nejsem vysokoškolák, bohužel patřím do skupiny těch "nástavbových", ale z praxe vím, že nemalá část vysokoškoláků chce prestižnější místo, práce v oboru je odrazový můstek, jednání se sociálně slabými je pro ně podřadné, to mluvím o sociálni práci v pravém slova smyslu-s alkoholiky, nepřizpůsobivými apod. Několikrát jsem byla přítomna tomu, když absolvent vysoké školy řekl, že do terénu dělat prostě nepůjde a místo odmítl. Při tomto sdělení vycházím pouze ze svých zkušeností, z praxe a proto mohu tvrdit, že sociální cítění a respekt nesouvisí se vzděláním. A v tomto tedy souhlasím s Monou.
odpovězte na tento komentář- odpověděl/a: Jaroslav — #29
09.08.06, 07:59:42Myslím, že je skvělé, že se tu rozproudila debata, je to evidentně hodně palčivé téma. Jen mě trochu překvapuje, že se diskutovat začalo až teď, když se kvapem blíží účinnost zákona a všichni jsou teď najednou překvapení. Zákon se připravoval dlouho řadu let (žádná vláda se k němu neměla), do sněmovny se dostal v září 2005. Chápu všechny argumenty týkající se problémů se získáním vzdělání (rodina, není čas atd.). Nevím ale, jak jinak zajistit profesionalizaci sociální práce u nás, která byla přerušena obdobím komunismu. Je to komplexní problém, o kterém se minimálně diskutuje, i když se týká velkého množství lidí. Debata o tom, jestli je třeba k výkonu soc. práce nějaké specifické vzdělání nebo stačí jen chuť pomáhat a „dobré srdce“ se vedla už na přelomu 19. a 20. stol. Tento spor byl rozhodnut ve prospěch vzdělání. Je samozřejmě otázka, jestli je to dobře nebo špatně. Myslím, že jsou to věci, které by měly jít v ruku v ruce – chtít tu práci dělat, vyjasnit si, proč ji chci dělat a za jakých podmínek jí můžu dělat. Uznávám problém, který vzniká u lidí s nástavbovým vzděláním. Nabízí se srovnání se zdravotnictvím, kde již léta existuje propracovaný systém kontinuálního vzdělávání, kterého se musí zdravotníci a lékaři účastnit a dostávají za to body. Myslím, že by mohla vzniknout podobná instituce jako je Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. Zdravotníci také mají rodiny a vykonávají časově náročnou práci. Problém je v tom, že v ČR nic takového nevzniklo, zákon o soc. službách má řadu koncepčních nedostatků, o tom není sporu. Jen na závěr, v Británii nebo USA je běžné, že lidé přicházejí studovat soc. práci po určité době praxe (někde je to přímo podmínka přijetí) nebo se do školy „z terénu“ vracejí. Pracuji v neziskovém sektoru v přímé práci s klienty, mám příslušnou VŠ a všichni moji kolegové také mají patřičné vzdělání. Pravidelně se účastníme kurzů, seminářů a konferencí, zaměstnavatel to podporuje.
odpovězte na tento komentář- odpověděl/a: holka — #24
- odpověděl/a: Macugová — #25
09.08.06, 10:22:49a jak zvýšit prestiž profese? Já myslím, že jedním ze způsobů je práve vzdělání. Myslíte, že kdyby k výkonu práce lékaře, psychologa apod. nebylo potřebné VŠ vzdělání, že by tyto profese byly tolik prestižní? Ti také pracují s alkoholiky, drogově závislými atd... Podle mého výkon sociální práce není jednodušší než výše zmíněná povolání. Intervence sociálního pracovníka mají mnohokrát obrovský dopad na život klienta, tudíž je požadavek určitého stupně vzdělání legitimní.
odpovězte na tento komentář 09.08.06, 10:53:49Souhlasím s Vámi, že sociální cítění a respekt nesouvisí se vzděláním....Stejně tak je ale možné namítnout, že samotné sociální cítění a respekt nestačí k výkonu sociální práce...
reaguje na Plivník — #22 chtěla bych upřesnit několik věcí. Za 1. pracuji na úřadě, týká se mne tedy povinné vzdělávání úředníků i zkoušky odborné způsobilosti, toto vše jsem již absolvovala a dále absolvuji. Nenamítám proti tomu nic, beru to jako součást vzdělávání. Vadí mi, a to se již opakuji, že je zcela opomíjena dvouletá škola, která byla konkrétně u mne, absolvována po revoluci 89, čili již ne v době komunismu.
odpovězte na tento komentář 09.08.06, 12:40:39Za 2. S námi, a to jako vždy v době přípravy zákona, nikdo otázku našeho povinného vzdělávání neprodiskutovával. Ani nevím o tom, že by někdo zjišťoval jak velkého množství stávajících pracovníků se problém týká. Samozřejmě bychom navrhly nějakou formu dostudování, nikoliv však začínat od piky. Byly jsem informovány až o nynější konečné podobě, která se nám, jak vyplývá z diskuze, nezamlouvá.
A je zcela přirozené, že další vzdělaní sociální pracovníci budou pouze diplomovaní, když od roku cirka 98 jiná než diplomovaná škola není.
reaguje na Plivník — #22 Dobrý den,
odpovězte na tento komentář 28.08.06, 09:11:48připojuji se na "stranu" těch, kteří se cítí být poškozeni tím,že se najednou jejich studium nebude brát jako dostačující.
Já sama jsem absolventkou tříleté školy sociálně právní, která se během mého studia změnila ve vyšší odbornou školu. Přesto jsme studium končili maturitou a ne titulem, jako kolegové, kteří nastoupili ke studiu o rok později. Už toto zmíněné tříleté studium s dvěma dětmi a prací v oboru bylo vyčerpávající.
Mám za sebou před dvěma lety složené zkoušky odborné způsobilosti, na které jsem se připravovala skoro půl roku. Stále se zůčastňujeme školení, seznamujeme se s novinkama.Praxi v oboru mám také nejméně pětiletou. A přesto je to najednou málo? Najednou neumíme jednat s klienty a nejsme dosti způsobilí? Podle koho? Jak to, že naše vzdělání stačilo při zkouškách odborné způsobilosti a hodnotily se znalosti? Nemělo by se postupovat stejně i nyní? Praxe přestává být směrodatná, nahrazuje ji nutnost titulu? Na vyšší odborné školy s potřebným zaměřením je daleko vyšší poptávka již teď,před uvedením zákona do praxe. Co pak? Bude to nával, nabídka studia je omezena oborem a také místy, kde se vyučuje dálkově.
Dobrý den,
odpovězte na tento komentářcítím to stejně jako vy. Pracuji na úřadě, mám tříleté studim na sociálně právní škole,která se v průběhu studia změnila na vyšší odbornou školu. Přesto jsme končili studium maturitou, ne titulem. Zkoušky odborné způsobilosti před dvěma lety mi daly také pěkně zabrat. Při zjištění, že by se mé studium mělo vlastně "anulovat" jsem pociťovala velkou křivdu. Kolik nádstaveb existovalo a kdo musí studovat dál, proto, že mu předešlé studium náhle nestačí? Měla jsem 100 chutí založit nějakou "stranu" a sepsat petici, protest, přeci je nás tolik....kdo se snažil, studoval, má roky praxe, odb. způs. a najednou to všechno nestačí...Pravdou je,že se nás hodně bojí, aby nepřišlo o práci, takže úspěšnost "odboje" příliš nevidím...Ale jen tak sedět a smířit se? Nejde mi o nechuť se něco naučit...ale další roky, při zaměstnání, dětech, už daleko ne ve věku, kdy mladí studují a proč vlastně? Pravý důvod nikde není....
- odpověděl/a: Martina — #28
28.08.06, 09:22:18reaguje na dona — #18 Dobrý den, mám stejný pohled na věc jako vy. Už dálkové tříleté studium soc právní, které se změnilo v průběhu studia na vyšší odb.školu, přesto však končilo pro náš ročník "pouze" maturitou a ne titulem vedlo málem k rozvodu.Učit se a pečovat o děti,chodit do zaměstnání s úředními dny, pečovat o domácnost a nemít partnera, který by pomohl, pochopil, usnadnil, je skoro nemožné. Nebýt velmi, velmi silné vůle, a pomoci rodičů bych nedokončila ani toto studium. Proto pociťuji jako velkou nespravedlnost, že se mé usilí najednou smaže...nestačí...
odpovězte na tento komentář 28.08.06, 09:27:16reaguje na Macurová — #26 Dobrý den,
odpovězte na tento komentářs Vaším komentářem zcela souhlasím. Rovněž se cítím ukřivděná novými požadavky na vzdělání soc. pracovníků. Nejsem proti dalšímu vzdělávání, to je jistě žádoucí, ale vadí mi, že naši nástavbu prostě ignorují, stejně jako léta "tvrdé" praxe v terénu.
V této věci jsme se s kolegyněmi obrátili proto přímo na MPSV, kde nám bylo sděleno, že se máme obrátit na své poslance a žádat novelizaci zákona, respektivě navrhnout pouze nějakou formu dorovnávacího studia. Takže Váš tzv. "odboj" bychom samozřejmě podpořily,jsme rády, že v tom nejsme samy. Dokonce si myslím, že bychom to měly zkusit a své dva roky studia obhájit!!!
- odpověděl/a: Jaroslav — #29
13.09.06, 12:34:34reaguje na Martina — #28 reaguje na stalice — #21Souhlasím s Vašim názorem. Sociální pracovník se středoškolským vzděláním(soc.právního směru)a praxi je schopen pracovat dobře v sociální oblasti mnohdy lépe, než vysokoškolák. Znám také vysokoškoláky se zaměřením na sociální práci , kteří odmítají práci v terénu, jenom proto, že jde z jejich strany o podřadnou práci.Jedná se o práci v sociálně slabých romských rodinách apod. Takový sociální pracovník nemá co dělat v oblasti sociálních služeb.
odpovězte na tento komentář 17.09.06, 10:32:27reaguje na slunicko — #15 Je vidět,že žijeme stále v hluboké minulosti. Stěžujete si, že nový zákon diskriminuje pracovníky bez vysoké školy či VOŠ. Co takhle podívat se na to z druhé strany? Je celá řada těch, kteří vystudují VŠ v oboru sociální práce a nemohou najít uplatnění, protože zvláště na úřadech sedí dámy se střední školou. Obor sociální práce
odpovězte na tento komentářje tak komplexní a dynamicky se vyvíjející,že bez akademického vzdělání-teoretické základny- ho dnes nelze vykonávat.To,že vy se na vzdělání díváte s despektem, odpovídá vnímání soc.práce za bolševika a důsledkem je nevalná prestiž sociální práce u veřejnosti-to může dělat každý, kdo má nějakou praxi.Pokud chceme,aby byla profese sociálního pracovníka vnímána jako v jiných zemích,musí být na ni kladeny také určité požadavky. Doufám,že poslanci nepodlehnou populismu a neupřednostní krátkodobé osobní zájmy některých soc.pr. před změnou, která bude znamenat také generační výměnu.
- odpověděl/a: Lístek — #32
- odpověděl/a: dagi — #33
20.09.06, 10:16:23Naprosto s vámi souhlasím. Když jsem zahlédl naprosto účelovou reportáž v Televizních novinách stanice Nova, tak jsem nevěřil svým očím a uším.(http://www.nova.cz/tvarchiv/?period=2006-09-16..2006-09-17&prog=TNOVINY...)
odpovězte na tento komentářTaké doufám, že zákonodárci budou rozumní a ze zákonu neudělají nějaký paskvil.
- odpověděl/a: ms — #36
20.09.06, 15:39:38reaguje na Jakub — #30 A kolik těch vysokoškoláků, kteří vydrží dělat tu úředničinu a terén, které roky dělají "dámy se střední školou" znáte? Vy jste pravděpodobně studoval teď, když už jiná než vysoká či VOŠ neexistuje. Jinak by jste to po několika letech praxe viděl úplně jinak. Teorie je sice základna, ale praxe se nedá nahradit ničím. Je vidět, že "zcela chápete problémy jiných a na svou práci, pokud v sociální oblasti děláte, se zcela hodíte." Možná, že by neškodilo, aby jste si zkusil v nějakých 40 letech, při dvou dětech, úředních dnech, průběžném vzdělávání a snaze zajistit rodinu, studovat dálkově vysokou školu!
odpovězte na tento komentářA je vidět, že nás "dam ze středních škol" není málo!!!! A jen tak mimochodem, my jsme taky začínali s tím,že jsme si práci museli hledat a zasloužit si ji!Nikdo nám místa neuvolňoval. Proč by na tom nynější absolventi měli být jinak? A navíc nemáme jen střední školu, ale dvouletou nástavbu po maturitě!!!! To je mnohdy jen o rok méně než nynější absolventi. A navíc to byly denní školy!!!!
- odpověděl/a: Tancuj — #34
20.09.06, 21:27:17reaguje na Jakub — #30 Nemyslím si, že žiji v hluboké minulosti. Společnost se vyvíjí, jsou větší nároky na výkon některých profesí, ale žádná z nich není tak diskriminována co do vzdělání jako oblast sociální práce.
odpovězte na tento komentář 21.09.06, 08:32:20Rovněž jsem studovala po maturitě nástavbové studium sociální práce, JINÁ škola tohoto zaměření v té době nebyla, a to ještě několik let. Po absolvování školy jsem hned neměla práci v oboru, nebylo místo, pracovala jsem v jiné sféře a před nástupem do oboru jsem si musela udělat prostřednictvím ÚP jakýsi rekvalifikační kurs, abych získala "novodobé" znalosti z oboru. Proto si stojím za tím, že na další vzdělání se nedívám s despektem,vždyť se průběžně vzděláváme bez toho by to ani nešlo a určitě nezabírám neoprávněně místo nějakému vysokoškolákovi.
Je mi líto, že Vy hledíte na naše vzdělání jako podřadné. Snad zákonodárci nebudou mít stejný pohled.
reaguje na Lístek — #32 Vysokoškolské či vyšší odborné obory sociální práce existují v Česku už nejméně 10 let a to i dálkové formy. Dálkovou formu tohoto studia studují pedevším lidé pracující a se založenou rodinou. Dostanete dalších deset let na dovzdělání. Stále je to málo? Takovýmto způsobem by diskuze v jiných oborech vůbec neproběhla a takto dramaticky by nebyla vnímána v médiích. Jestliže byste chtěla dělat v oboru vychovatelství, musela byste do 5 let absolvovat min. bc. vzdělání. Bez vyjímek. Považujete vysokoškolské vzdělání v oboru sociální práce za zbytečné? Myslíte si,že např. v oboru psychologie by někdo obstál s nástavbovým studiem? V neziskových organizacích je dnes min. VOŠ vzdělání již povinností. Státní správa je v tomto pozadu a více se hledí na úřednickou praxi než na formální vzdělání.Nehledě na absenci správné teoretické základny metod práce s klientem. Nejde mi o to shazovat vaše vzdělání, o to jde vám při úsilí srovnávat nástavbu s VŠ vzděláním.
odpovězte na tento komentářNázory typu že lepší je soc.pr. bez VŠ než s VŠ považuji za urážející znehodnocení úsilí lidí, kteří pracují a přitom studují a mají rodinu a nestěžují si. Je mi líto,že svým postojem devalvují obor sociální práce sami sociální pracovníci
- odpověděl/a: dagi — #35
21.09.06, 12:26:47reaguje na Tancuj — #34 Myslím, že jsme se nepochopili. Nesrovnávám nástavbové studium s vysokou školou. Jen jsem chtěla vyjádřit svůj názor, že pokud by již v minulosti byla vysoká škola v oboru sociální práce, tak bych ji ráda vystudovala - neměla jsem rodinu, děti, mí rodiče by mě rádi podpořili, prostě bych měla zázemí pro studium. Proto bych uvítala, kdyby se otevřelo studium pro tyto "nástavbové" absolventy,kteří mají již určité vzdělání v oboru a také praxi. Tím bychom si doplnili vzdělání, jak zákon ukládá. Pokud je mi známo (mohu se i mýlit) tak u učitelek z MŠ je zohledňována praxe, která nahrazuje novou formu vzdělání.
odpovězte na tento komentář 25.09.06, 10:04:31reaguje na ondřej — #31 Díky za upozornění na reportáž. Tady je její přepis: Chaos a zmatek
odpovězte na tento komentář 25.09.06, 10:43:26