MPSV: snížíme počet druhů sociálních služeb

MPSV připravuje rozsáhlou změnu zákona o sociálních službách, zaměřenou především na redukci formálních druhů sociálních služeb. Své záměry představilo na konferenci v Hradci Králové 13. února 2014.

Radek Suda a Jan Vrbický na tiskové konferenci MPSV.
Radek Suda a Jan Vrbický na tiskové konferenci MPSV.

Cílem změn je snížit počet druhů sociálních služeb tak, aby se omezila administrativní zátěž poskytovatelů a překonaly potíže, které jsou s tím spojené.

„V listopadu 2013 bylo v České republice registrováno 5 865 služeb, současná legislativa rozděluje sociální služby do 33 druhů a každý z nich obsahuje výčet činností, které musí poskytnout. V praxi se však ukázalo, že některé činnosti se dublují, jiné se překrývají,“ vysvětluje Radek Suda, pověřený řízením odboru sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních služeb. Současný systém navíc zatěžuje administrativu poskytovatelů i následnou kontrolu. Pro jednu cílovou skupinu se například musí registrovat více sociálních služeb a na každou službu poskytovatel žádá peníze. To zbytečně zvyšuje náklady na celý systém, uvedlo MPSV v tiskové zprávě.

„Když poskytovatel pracuje se seniory, potřebuje si zaregistrovat pečovatelskou službu, domov pro seniory, domov se zvláštním režimem, aktivizační služby, osobní asistenci,“ zaznělo na tiskové konferenci MPSV. „Přitom zaznívají názory, že rozdíl např. mezi pečovatelskou službou a osobní asistencí je malý, někdo říká žádný.“

Některé teze a návrhy, které MPSV představilo:

Zredukovat počet registrovatelných druhů služeb ze současných 33 na 6:

služby péče

  • pobytová služba sociální péče
  • ambulantní služba sociální péče
  • terénní služba sociální péče

služby prevence

  • kontaktní a aktivizační služba sociální prevence
  • krizová služba sociální prevence

služby poradenství

  • služba odborného sociálního poradenství

Redukce počtu druhů neznamená snížení počtu a kapacity konkrétních poskytovaných sociálních služeb.

Poskytovatel bude registrovat činnosti, nikoli druhy služeb.

Cílem je posílit a etablovat roli sociálních pracovníků v sociálních službách. Sociální pracovníci by měli řídit horizontální procesy, jako je depistáž, individuální plánování apod. Pracovníci sociálních služeb by neměly být řízeni vrchní sestrou.

Měla by se podpořit také spolupráce sociálních služeb s dalšími službami. Dnes se naráží na otázky mlčenlivosti, plánování apod.

Měl by se upravit způsob posuzování potřebnosti (ve vazbě na příspěvek na péči), nejspíše směrem k větší roli sociálních pracovníků a k větší multidisciplinaritě. Toto bude obsáhleji řešeno na další konferenci MPSV zhruba za půl roku.

Tyto změny zároveň úzce souvisejí s úpravami, které se připravují v oblasti inspekcí kvality, registrací a financování. Jak se diskutované změny projeví konkrétně např. v oblasti úhrady za službu (která je dnes vázána na druh služby), není v tuto chvíli možné říci, financováním sociálních služeb se zabývají další aktivity MPSV, jejichž výstupy budou představeny na podzim 2014.

V souvislosti s financováním sociálních služeb zaujal návštěvníky konference tzv. Kalkulační vzorec nákladů sociální služby, který v projektu MPSV vytvořila Vysoká škola ekonomická:

CN = ON + ostatní náklady (CN – celkové náklady; ON – osobní náklady).

Kalkulační vzorec: CN = ON + ostatní náklady
Kalkulační vzorec: CN = ON + ostatní náklady

MPSV bude představené teze konzultovat na setkáních s kraji, poskytovateli služeb a asociacemi, jako je Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR nebo Svaz měst a obcí.