Moc a autorita: genderové hledisko

Sociální práci vnímám jako Odyssea, který proplouvá mezi Skyllou a Charybdou. Součástí každodenní práce je riziko, že buď skončíme ve víru trablí klientky/klienta nebo nás rozdrtí útes tlaku společnosti. Vede mě k tomu přesvědčení, že sociální pracovnice a pracovníci by měli svá rozhodování zakládat na hodnotách své profese a že právě profesionalita je jediným správným vodítkem, které může zprostředkovat harmonizaci potřeb klientů s požadavky společnosti bez systematického příklonu k jedné straně.

Přednáška Radky Janebové. Druhá ze série přednášek IV. Hradeckých dnů sociální práce.

V české odborné literatuře se pokoušejí spolu s Odysseem plout například Musil (2004) v rozboru dilemat mezi symetrickým a asymetrickým přístupem ke klientovi/klientce, Úlehla (1999) či Kopřiva (1997) mezi pomocí a kontrolou, Laan (1998) mezi blízkostí a odstupem ke klientovi/klientce či Salamon (2001) mezi prioritou zakázky klientky/klienta či zakázky zadavatele služby.

Každý z uvedených autorů vnímá nebezpečenství obou příšer poněkud jinou optikou a také nabízí odlišné námořní mapy, nicméně všichni se shodují na základních faktech: 1. Obě příšery musíme brát vážně. 2. Věřit, že nám jedna z nich poskytne stálé útočiště, je cestou do pekla. 3. Spoléhat se musíme na vlastní námořnické dovednosti.

Přeloženo do jazyka sociální práce: Systematické příklony ke klientovi/klientce nebo naopak ke společnosti a jejím institucím mohou být pro morálně etické rozhodování velmi nebezpečné a cestou, jak se takovým jednostrannostem vyvarovat, je založit rozhodnutí na nezávislosti profese sociální práce, etických hodnotách, které s ní jsou spojeny, a připravenosti balancovat mezi požadavky společnosti a potřebami klienta.

Automatický příklon ke klientovi může vést k rezignaci na závazek sociální práce přispívat k řádu ve společnosti, naopak jednoznačná tendence uznávat a vyžadovat dodržování všech společenských norem může připravit sociální práci o reformní potenciál zlepšovat poměry ve společnosti.

Nechci se zde věnovat otázce etiky sociální práce, protože ta je v současnosti tak trochu zmatená vstupem postmodernistické perspektivy a potřebuje nějaký čas na to, aby se rozhodla, zda bude založena na obecných etických principech, na morálně-etické odpovědnosti konkrétní(ho) sociální pracovnice/pracovníka, na nějaké nové geniálně vytvořené variaci obou pojetí etiky nebo na jejich pluralitě či dalších nových formách. To, co považuji za východisko tohoto textu je, že ambivalenci a balancování mezi klientem a společností vnímám jako nedílnou součást sociální práce, a domnívám se, že se jedná o jedinečný atribut, který vymezuje sociální práci od jiných pomáhajících profesí.

Celá přednáška Moc a autorita: genderové hledisko ZDE (.pdf)

Hradecké dny sociální práce

V. Hradecké dny sociální práce

Loňský ročník

Milan Šveřepa: Reforma sociálního systému v kontextu pomoci a kontroly
Radka Janebová: Moc a autorita: genderové hledisko
Regina Babická: Pomoc a kontrola v nízkoprahových službách pro děti a mládež
Lenka Vavrinčíková: Pomoc verzus kontrola pri práci s užívateľmi a užívateľkami drog

Rozhovor

S Martinem Smutkem o Hradeckých dnech sociální práce

Sociální revue je mediální partner V. Hradeckých dnů sociální práce.