"Lidem, kteří na činži nemají, musí stát pomáhat"

<%image(Vojtech_Cepl.jpg|160|193|Vojtěch Cepl. Foto concourt.cz)%>

Vojtěch Cepl. Foto concourt.cz

„Je třeba hledat jádro toho konfliktu [ve Vsetíně]. To jádro je evidentně v tom, že stát tady úplně ztroskotal ve své sociální politice,“ říká v rozhovoru pro Právo bývalý ústavní soudce Vojtěch Cepl.

Co si myslíte o „činu“, který vynesl vsetínského starostu Jiřího Čunka do pozice nového lídra KDU-ČSL – o tom, jak si ve svém městě poradil s „nepřizpůsobivými Romy“?

Jako „humanrightistovi“ – jak náš pan prezident říká obhájcům lidských práv – se mi to moc nelíbí, připadá mi, že pan Čunek v tom Vsetíně zvolil až příliš jednoduché řešení složitého problému. Navíc se teď, když se z něj stala takříkajíc figura celostátního významu, obávám, aby nepodlehl sebestřednému uspokojení z té převážně příznivé odezvy, jíž se mu dostalo, a aby se – i hlasy svých kritiků! – nedal dotlačit do role jakéhosi českého Haidera či Le Pena.

V tom případě by ta vsetínská kauza byla signálem velmi nebezpečného vývoje, ale doufám, že jím není. Na druhé straně, pane redaktore, je třeba vidět i právní stránku té věci… a ani z morálního hlediska to není tak úplně jednoznačné. Teď mám na mysli to, že ti lidé, které pan Čunek vystěhoval, dlouho neplatili své dluhy.

Dávalo mu to právo, aby je pod hrozbou vyhození na dlažbu a odebrání dětí přiměl podepsat kupní smlouvy na „nemovitosti“, které vůbec neviděli? Jsou takové smlouvy regulérní?

Já o těch konkrétních okolnostech vím jen to, co jsem se dozvěděl z médií… Obecně samozřejmě platí, že smlouva podepsaná pod nátlakem je neplatná. Ale myslím si, že je třeba hledat jádro toho konfliktu. To jádro je evidentně v tom, že stát tady úplně ztroskotal ve své sociální politice.

Vyčlenila se tu skupina lidí – a teď nemluvím jen o Romech! – u nichž se přijímá jako samozřejmost, že na rozdíl od ostatních občanů neplatí činži. To přece nejde. Lidem, kteří na tu činži nemají, musí stát pomáhat jinak, musí jim pomáhat tu situaci řešit!

Ve světě se tomu říká sociální politika bydlení; u nás v de facto sociálních bytech – tří, čtyř i vícepokojových, s regulovaným, čili velice nízkým nájemným – bydlí vládní úředníci a poslanci! My jsme se konečně velice váhavě pustili do deregulace nájemného, pane redaktore, přičemž tu koncepci, podle níž se jede, vypracoval bývalý ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Tedy sociální demokrat. Co říkáte tomu, že tam vůbec neřeší sociálně ochrannou síť pro ty, které ta deregulace skutečně tvrdě zasáhne?!

Tohle nemůžete s lidmi dělat, v žádném státě se to nestalo, skoro všude mají například kategorie lidí, kteří nesmějí být nuceni k přestěhování. Popadnete staré lidi, násilím je přestěhujete, a oni umřou. Nebo jich pár spáchá sebevraždu a bude po reformě!

Proč pořád musíme ve všem lítat ode zdi ke zdi? Pro podnikatele, kteří neplatili své dluhy, jsme si nejprve vymysleli hezký eufemismus, ti chudáci se prostě ocitli v druhotné platební neschopnosti. A ten jejich argument – nemůžu platit, protože jiní neplatí mně – jsme přijímali tak dlouho, dokud se hospodářský život téměř nezastavil. Teď se to zase otočilo a málem se vracíme k vězení pro dlužníky, jako ve středověku. Co to je, pane redaktore? Podle mne je to nevzdělanost, nekulturnost, právní úpadek.

Úryvek z rozhovoru Alexadra Kramera s Vojtěchem Ceplem. Právo, 30. prosince 2006.

Užitečné odkazy

Deportace Vsetínských Romů (Romea.cz)
Mapa sociálně vyloučených romských komunit
Erazim Kohák: Vyvolení, zúčastnění, vydědění