Konec skryté chudoby!, vyzývá Alternativa 50+

Míra chudoby v Česku vypadá ve statistickém porovnání s ostatními státy EU pozitivně. Ale lidé nejsou jen čísla ve statistikách. V České republice přetrvávají různé formy chudoby, která se týká významných skupin společnosti, zejména žen. Seniorky, samoživitelky, lidé, kteří pečují o své blízké pociťují často znevýhodnění v osobním životě i v práci, mají nízké platy nebo penze, upozorňuje kampaň Alternativy 50+.

80 % pečujících má problém vyjít s příjmem. Zdroj: Alternativa 50+
80 % pečujících má problém vyjít s příjmem. Zdroj: Alternativa 50+

Chudoba jako důsledek péče a celoživotních genderových nerovností

9 z 10 seniorů pod hranicí chudoby jsou ženy. Česká republika je evropskou zemí s nejvyšším podílem žen mezi seniory, kteří žijí v chudobě.

U nově přiznaných důchodů je poměrný rozdíl mezi důchody mužů a žen v České republice 19 % a lze předpokládat, že se tyto rozdíly budou v blízké době prohlubovat.

V roce 2014 celkem 17 177 žen pobíralo starobní důchod nižší než 5000 Kč měsíčně; u mužů to bylo 7 366 důchodců (ČSSZ, 2014).

Nerovnost ve výši důchodů u žen a mužů není způsobena pouze rozdílem ve výši příjmů na stejné pozici, která je v České republice okolo 22 % (průměr EU 16,4 %). Jsou to právě ženy, které se nejčastěji ujímají péče o potomky či o osoby blízké. Znevýhodnění žen na pracovním trhu z důvodu poskytování péče se projevuje nižšími příjmy v zaměstnání a posléze i v důchodu.

Řešení:

  • Zlepšení podmínek pro čerpání předčasného důchodu
  • Změna schématu výpočtu výše důchodu
  • Snížení rozdílů v platech mužů a žen
  • Odstranění dopadů na ekonomickou situaci žen v souvislosti s poskytovanou péčí o děti i o blízké

Narůstající feminizace chudoby, chudoba dětí

1 z 5 dětí vyrůstá v domácnosti sólo rodiče (v 90% žena). V ČR by musel sólo rodič se 2 dětmi a minimální mzdou pracovat 79 hodin týdně, aby příjem jeho domácnosti přesáhl hranici relativní chudoby.

Osamělé matky (či rodiče) v současnosti nejsou v sociálním systému takřka nijak zvýhodněné. Většina výhod byla v nedávné době zrušena bez náhrady, stále je to ale jen jeden rodič, který živí celou rodinu.

S tím souvisí i výživné – soudy jej vyměřují často velice netransparentně a nízké. Navíc až 140 tisíc lidí vyměřené výživné neplatí a asi třetina těch, kteří jej platí, platí nepravidelně) a oprávněný rodič má jen omezené možnosti jeho vymáhání.

Sólo matky jsou častěji zaměstnané, ale také častěji nezaměstnané než matky v rodinách se dvěma dospělými. Viditelně jsou velmi motivované pracovat, ale zároveň jsou více ohrožené na pracovním trhu (jsou méně disponibilní a flexibilní pro potenciálního zaměstnavatele z důvodu péče o děti; často mají nižší vzdělání a sociální kapitál).

Řešení:

  • Zpřehlednění řízení o přiznání výživného, sjednocení postupu soudů v určování výživného
  • Schválení zákona o zálohovém výživném
  • Přímá a nepřímá finanční podpora sólo rodičů – např. daně, flexibilita rodičovského příspěvku
  • Dostupnost kvalitních zařízení péče o děti

Nedocenění poskytované péče – finanční i symbolické

Péče chápána jako projev lásky a jako „přirozená“ dovednost žen, nikoliv jako práce vyžadující specifickou kvalifikaci, která je časově, psychicky a fyzicky náročná a vyžaduje dovednosti, které nejsou přirozeně dané jednomu pohlaví.

Pečující osoby rozpoznává zákon jen omezeně – dokud péče trvá, je pečující osoba chráněna náhradní dobou důchodového pojištění a může být finančně podpořena příspěvkem na péči. Jakmile péče skončí, končí i tato ochrana.

ČR je po Polsku zemí s nejvyšším podílem neformální péče v Evropě. 70 – 80 % rodinných poskytovatelů péče o seniory i osoby se zdravotním postižením v České republice tvoří ženy. Negativní dopady (ekonomické, postavení na trhu práce) spojené s dlouhodobým poskytováním péče tak dopadají více na ženy, a to v celém životním cyklu.

Problémem jsou i nízké důchodové příjmy osob, které se v produktivním věku věnovaly péči; ohrožení nároku na starobní důchod v případě dlouhodobé péče a nesplnění minimální doby pojištění

Řešení

  • Změna stereotypních představ o péči a podpora zaměstnávání mužů ve formální péči
  • Větší reálná vymahatelnost nároku na úpravu pracovní doby v případě péče o osobu závislou na péči
  • Ochrana pracovního místa v případě dlouhodobé péče (volno na péči)
  • Podpora formálních služeb péče a podpory pečujících – geograficky i finančně
  • Zachování příspěvku na péči při zavedení nové dávky finančně podporující přímo pečující osoby. Urychlení procesu posuzování na straně Úřadů práce a posudkových lékařů

Zdroj: Alternativa 50+