"V tomto měřítku je nezaměstnanost Romů ekonomický problém a nese s sebou značné a zbytečné náklady," řekla v pondělí v Praze novinářům ředitelka Světové banky pro střední Evropu a pobaltské země Orsalia Kalantzopoulosová.

Kromě vysokých nákladů je podle expertů třeba zvýšit zaměstnanost Romů také kvůli stárnutí populace. Kdyby pracovalo více Romů, nepotřebovalo by Česko v takové míře doplňovat nedostatek pracovníků cizinci.

Romové jsou podle zprávy bez práce často kvůli nízké kvalifikaci. Od dalšího hledání práce je odrazují i předchozí neúspěchy při hledání zaměstnání. Největší obtíže při hledání práce mají lidé ze sociálně vyloučených lokalit; až 40 procent z nich podle odborníků trpí funkční negramotností. Podle studie jich má 60 procent základní vzdělání, 14 procent pouze zvláštní školy.

Větší roli by ve snaze o překonání sociálního znevýhodnění romských dětí podle expertů měly proto hrát školy. Studie zjistila, že vzdělanost Romů po generacích nejen neroste, ale dokonce klesá. Podle studie tak na stovku středoškolsky vzdělaných romských otců připadá 54 procent synů se základním vzděláním.

Romy od hledání zaměstnání často odrazují také jejich dluhy. Výrazně zadlužení lidé se proto brání přijmout zaměstnání, neboť by jim jejich příjmy mohli zabavit exekutoři.

Experti proto doporučují, aby stát aktivně zaměstnanost Romů zvyšoval zvýšením minimální odměny za práci a individuálním přístupem úřadů práce k potřebám jednotlivých znevýhodněných klientů.

Zatímco dnes na jednoho poradce z úřadu práce připadají dvě stovky lidí, podle doporučení Světové banky by toto číslo mělo klesnout na polovinu. Snaze o zvýšení počtu zaměstnanců pracovních úřadů však brání záměr státu snižovat počty úředníků.

Čtěte také

Romská chudoba je drahá
Inspirace pro internátní vzdělávání romských studentů