"Za éry této politické a hospodářské svobody bylo dosaženo netušeného pokroku vědeckého a technického a vůbec myšlenkového na straně jedné a takového pokroku hospodářského na straně druhé, jakého nebylo dosaženo nikdy v dějinách za tak krátkou dobu.

Avšak vývoj hospodářských věcí - produktivně úspěšný - nebyl uspokojivý sociálně. Kritika soustavy hospodářské liberalisticko-kapitalistické, která byla demokraticky volná, šla dvojím směrem, jednak z hlediska vývoje celku národního a společenského byla vytýkána nerovnoměrnost v rozdělování břemen a plodů práce, bída a nouze vedle přepychu, jednak z hlediska poměru práce a její odměny byla vytýkána nespravedlivost s poukazem na bezpracné důchody, k nimž se čítá úrok a podnikatelský zisk, a pak bezplánovitost, která vede ke krisím a zbavuje práci výdělku v nezaměstnanosti. Tato dvojí kritika ukazuje ke dvěma různým systémům socialismu, k nimž směřuje, to jest jednak k solidarismu s právem na existenci, jednak k národní kooperativě s právem na práci a plný výnos práce, kteréžto systémy do důsledku provedené se zase vylučují."

Karel Engliš v projevu k jmenování čestným doktorem Masarykovy univerzity v Brně, 21.dubna 1947