Jen 38 % výdajů státní sociální podpory směřuje k lidem ohroženým chudobou – IDEA

Dopad daní a dávek na příjmovou nerovnost a relativní chudobu v Česku zkoumá studie think-tanku IDEA.

Hlavní závěry studie o chudobě

Česko patří k zemím s nejnižšími příjmovými nerovnostmi mezi obyvateli a nejnižší mírou relativní chudoby v Evropě. Míra ohrožení relativní příjmovou chudobou, tedy podíl obyvatel, kteří nedosahují 60 % mediánového disponibilního příjmu, je v Česku pouhých 8,6 %, nejméně ze všech zemí Evropské unie (EU). Hodnotu Giniho koeficientu, kterým se měří příjmová nerovnost, vykazuje ČR třetí nejnižší v celé EU.

Český daňově-dávkový systém příjmovou nerovnost a míru ohrožení relativní chudobou ovlivňuje poměrně málo. Určující jsou v dané souvislosti především relativně malé rozdíly v hrubých příjmech, v čemž hraje důležitou roli systém starobních důchodů.

Pokud se kromě přímých daní a sociálních dávek zohlední také dopady nepřímých daní (daň z přidané hodnoty a spotřební daně), systém příjmovou nerovnost snižuje relativně málo a míru ohrožení relativní příjmovou chudobou dokonce mírně zvyšuje.

Alespoň jednu sociální dávku pobírá 80 % relativně chudých a 33 % ostatních osob.

Pouze 38 % celkových výdajů na státní sociální podporu směřuje k lidem ohroženým relativní příjmovou chudobou.

Při snižování relativní příjmové nerovnosti a celkové mezery chudoby se jako potenciálně nejefektivnější jeví dávky v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení). Jako nejefektivnější nástroj snižování míry ohrožení relativní příjmovou chudobou se jeví přídavky na děti.

Zacílení dávek na chudé

Téměř 80 % chudých a 29 % nechudých pobírá alespoň jednu ze sociálních dávek.

Dávka, která nejčastěji směřuje k lidem ohroženým chudobou, je přídavek na dítě, který pokrývá 59 % chudých.

Nižší podíl pokrytí chudých osob ostatními dávkami ze skupiny státní sociální podpory je způsoben buď tím, že dávka není svým účelem cílena jen na domácnosti s nejnižšími příjmy (příspěvek na bydlení), není příjmově podmíněna vůbec (rodičovský příspěvek) nebo je zaměřená jen na úzkou skupinu lidí (porodné).

Dávky ze skupiny dávek v hmotné nouzi jsou určené jen pro osoby s nejnižšími příjmy a pokrývají 15 % chudých.

Skupina 20 % chudých, kteří nepobírají žádnou sociální dávku, je nejčastěji ze skupiny bezdětných osob s pracovním příjmem blízko u hranice chudoby.

Efektivnost dávek ve snižování chudoby

Nejméně efektivní ve snižování příjmové nerovnosti jsou pojistné sociální dávky (peněžitá pomoc v mateřství a dávky v nezaměstnanosti) a rodičovský příspěvek. Dávky v nezaměstnanosti a rodičovský příspěvek jsou ale relativně efektivní při snižování míry ohrožení chudobou.

Dávky určené ke snižování chudoby, tedy dávky v hmotné nouzi a příjmově testované dávky sociální podpory, se ukazují jako nejefektivnější při snižování příjmové nerovnosti a celkové mezery chudoby.

Dávky hmotné nouze (příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení) jsou velmi efektivní na snížení celkové mezery chudoby, ale vzhledem k tomu, že jsou ale zaměřeny jen na příjmově nejnižší skupiny obyvatel, nemají výrazný efekt při snižování míry ohrožení chudobou.

Míra ohrožení chudobou je nejefektivněji snižována prostřednictvím přídavků na dítě.

Nejuniverzálnější dávkou, kombinující relativně vysokou efektivitu snižování nerovnosti, mezery chudoby i míry ohrožení chudobou, je pak příspěvek na bydlení.

Celá studie zde (.pdf).