Individuální plánování ve veřejných záchodcích

Jednání se zájemcem o službu, uzavření ústní dohody a individuální plánování ve veřejných záchodcích popisuje Aleš Herzog.

Spoluautor článku Aleš Herzog.

Znáte to, jste ve městě a najednou se Vám začne chtít hrozně na záchod. Rychle začnete situaci řešit, a hledat veřejné toalety. Dorazíte k nim téměř na poslední chvíli – jenže ouha.

Ve dveřích vás zastavuje paní toaletářka, zamezuje vám vstoupit a chce, abyste si nejdříve vyslechl některé základní informace o těchto konkrétních záchodcích. Především vám, jako zájemci o službu, musí sdělit:

Poslání, cíle, okruh osob a zásady poskytování služeb. (Veřejné záchodky na Palackého náměstí slouží všem občanům k vykonání malé i velké potřeby; zásadou poskytování služeb je diskrétnost a hygiena; služby jsou poskytovány za poplatek 5 Kč.).

  • Pravidla pro podávání a vyřizování stížností (Stížnosti je možná podávat písemně na adresu naší firmy Vše pro Vaše velké i malé potřeby, s.r.o., na adresu…; musí být označena jako stížnost, musí být podepsána; lhůta k vyřízení je 30 dní; v případě nespokojenosti je možné se odvolat k ČAT (České asociaci toaletářů, na adresu…).
  • Postup při nouzových a havarijních situacích (Co dělat v případě, že dojde toaletní papír, že nefunguje splachování, nebo že na záchodcích leží injekční stříkačka.).

Překvapeně stojíte před paní a tisknete k sobě půlky. Toaletářka pokračuje a ptá se vás:

  • Skutečně spadáte do cílové skupiny veřejných záchodků? (A neplánujete na toaletě dělat něco jiného, např. onanovat, injekčně aplikovat, převlékat se, zvracet?)
  • Jaké máte osobní cíle?
  • Jaké máte očekávání a požadavky?

Rychle odpovíte: „Vážená paní, jsem skutečně občan, kterému se hrozně chce na záchod. A můj osobní cíl je co nejrychleji vykonat velkou potřebu. Mé očekávání a požadavek pak je, že mne co nejrychleji na záchod pustíte.“

„Výborně. V tom případě spadáte do cílové skupiny našich záchodků. Můžeme spolu uzavřít tuto ústní smlouvu:

  • Kdo: Vy (označen anonymně) a já, tedy toaletářka firmy Vše pro Vaše velké i malé potřeby, s.r.o.. Pro tuto zakázku jsem Váš klíčový pracovník.
  • Dnes tady spolu uzavřeme ústní dohodu o vykonání velké potřeby (smlouvu o tom, že budete čerpat službu Veřejné záchodky, realizovanou registrovaným poskytovatelem Vše pro Vaše velké i malé potřeby, s.r.o., a to v rozsahu vykonání velké potřeby), která bude realizována nyní na tomto místě.
  • Za jakým vaším osobním cílem: abyste uspokojila základní lidskou potřebu.
  • Za kolik: za 5 korun.
  • Dokumentace: udělám záznam o této ústní dohodě.
  • Další ustanovení naší smlouvy jsou, že tato služba proběhne podle vnitřních pravidel veřejných záchodků, která jsou popsána zde na zdi a já bych vás měla s nimi důkladně seznámit. Ale jestli fakt spěcháte, tak by možná stačilo, když bych vám to dala tady na letáku a vy si to (třeba během konání) přečetl. Souhlasíte s touto ústní dohodou?“

Vaše reakce (sdělená nebo naznačená) bude pravděpodobně: „Proboha, souhlasím s čímkoliv, hlavně když mne pustíte do kabinky.“

Ale toaletářka vás opět nepotěší, protože odpovídá: „Výborně, uděláme s vámi tento individuální plán. Vy jste označil svůj osobní cíl jako vykonání velké potřeby, tedy uspokojení základních lidských potřebu.

Postup pro dosažení tohoto vašeho cíle bude následující. Vy mi dáte pět korun. Já vám vydám toaletní papír, případně vysvětlím informace k tomu jak spláchnout, pokud byste to potřeboval , konkrétně; vy si zajdete do kabinky a vykonáte tam velkou potřebu. Po jejím vykonání spláchnete.

Revize proběhne při odchodu z kabinky v případě vašeho zájmu (já se vás zeptám, zda bylo všechno v pořádku).
Pokud souhlasíte, tak můžete jít. Souhlasíte?“

Nic jiného vám nezbývá, zakřičíte „Ano!!!“ a letíte do kabinky…

Toaletářka ale také nemá jednoduchý život. Zatímco vy zmizíte v kabince, ona usedne a vyplňuje záznam o ústním jednání se zájemcem, záznam o ústní dohodě a záznam o individuálním plánu, aby měla důkazy, že vše proběhlo jak má, protože v případě kontroly vás rozhodně nedohledá. A protože záchodky na Palackého náměstí jsou dost vyhledávané, příliš nestíhá.

No, s prominutím, neposrali byste se z toho?

Závěrem

1) Nejdříve se chci vyhnout nařčení, že deklasuji sociální služby na úroveň veřejných záchodků: ani v nejmenším. Pouze jsem chtěl poukázat, že i když se snažíme požadavky aktuálního výkladu standardů kvality sociálních služeb stlačit na minimum, pořád toho je docela hodně. Přitom rychlé poskytnutí služeb je pro některé druhy sociálních služeb nezbytné (např. terénní programy pracující s uživateli drog na otevřené drogové scéně při výměně injekčního materiálu, nízkoprahová denní centra pro osoby bez přístřeší při poskytování stravy či hygienickém servisu, nemluvě o krizové intervenci).

2) Můj vztah ke standardům kvality: Oceňuji jejich důraz na procesní kvalitu, provázanost stanovení cílů, zpětné vazby příjemců služeb a hodnocení kvality. Kvůli zážitkům z ústavů respektuji důraz na ochranu práv. A mám výhrady k tomu, že zákon a vyhláška „sešroubovaly“ naplňování standardů 3, 4, 5 některými procesními náležitostmi.

3) Tímto textem chci rozpoutat diskusi o minimální podobě aplikace zákona a vyhlášky na jednání se zájemcem, dohodu a individuální plánování v praxi.

Otázky do diskuse:

a) Jaká je dle vás minimální možná podoba (z hlediska času i obsahu) jednání se zájemcem, uzavření ústní dohody a individuálního plánování z hlediska standardů kvality?

B) Jaká je dle vás minimální možná podoba dokumentace (z hlediska obsahu i formy) jednání se zájemcem, uzavření ústní dohody a individuálního plánování z hlediska standardů kvality, pokud vycházíme z toho, že realizace těchto kroků není zcela prokazatelná z rozhovorů s respondenty v rámci inspekčního šetření?

Dále čtěte: Jednání se zájemcem, smlouva a individuální plánování v terénních programech pro uživatele drog

Aleš Herzog je inspektor sociálních služeb. Dvanáct let se věnuje práci v oblasti nízkoprahových zařízení pro děti a mládež a terénních programů pro uživatele drog; nyní vede Terénní programy o. s. Sananim. Je členem České asociace streetwork. Přečtěte si další články Aleše Herzoga.

1 Comment on Individuální plánování ve veřejných záchodcích

  1. Velmi osvěžující názor velmi osvíceného inspektora sociálních služeb. Snad do naší organizace zavítá podobný. Doufám rovněž že je více takových, pro které individuální plánování není cestou k odrazení co největšího počtu uživatelů od využívání sociálních služeb a znepříjemnění pracovních podmínek zaměstnancům. Především větu "A mám výhrady k tomu, že zákon a vyhláška "sešroubovaly" naplňování standardů 3, 4, 5 některými procesními náležitostmi", bych dal vytesat do kamene.

Comments are closed.