Hmotná nouze

1. ledna 2007 nabývá účinnosti zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Upravuje poskytování pomoci (dávek) k zajištění základních životních podmínek osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi.

Osoba v hmotné nouzi

Člověk se podle zákona nachází v hmotné nouzi, pokud:

  • jeho nebo její příjem a příjem společně posuzovaných osob po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí, přičemž si nemůže tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním a zabezpečení jejích základních životních podmínek je tak vážně ohroženo;
  • nebo dosahuje sama či sám nebo spolu s příspěvkem na živobytí částek živobytí, ale
    nepostačuje k zabezpečení odůvodněných nákladů na bydlení a služby s bydlením
    bezprostředně spojené („odůvodněné náklady na bydlení”);
  • a také, jestliže nesplňuje výše uvedené podmínky, avšak s ohledem na nedostatek finančních prostředků jí nebo jemu hrozí vážná újma na zdraví;

Za osobu v hmotné nouzi můžeme považovat též člověka stiženého vážnou mimořádnou událostí (živelní pohroma, např. povodeň, vichřice, požár, ekologická nebo průmyslová havárie), jehož nebo jejíž celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami.

V hmotné nouzi je také osoba, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu, nebo na úhradu nákladů spojených s pořízením nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby a na základní vybavení domácnosti a odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte.

Konečně je v hmotné nouzi též osoba, která nesplňuje výše uvedené podmínky, avšak v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků nemůže úspěšně řešit svoji situaci a je ohrožena sociálním vyloučením, jestliže zejména

  • je propuštěna z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody
  • je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti
  • je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech
  • nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší
  • je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby.

Dávky pomoci v hmotné nouzi

V systému pomoci v hmotné nouzi jsou tři dávky: příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.

Příspěvek na živobytí

Základní dávka pomoci v hmotné nouzi řeší nedostatečný příjem osoby či rodiny. Pokud po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje příjem osoby či rodiny částky živobytí, vzniká této osobě či rodině nárok na příspěvek na živobytí.

Živobytí osoby či rodiny je stanoveno na základě posouzení, jaký má osoba či rodina příjem a zda si jej může zvýšit, na posouzení majetkových poměrů a na zhodnocení dalších okolností, které výši částky živobytí mohou navýšit (aktivní snaha najít si zaměstnání, dlouhodobé setrvávání ve stavu hmotné nouze, potřeba dietního stravování).

Částka živobytí se odvíjí od částek životního a existenčního minima. Pokud osoba prokazatelně projevuje snahu o zvýšení příjmu vlastním přičiněním, bude úroveň jejího živobytí (před dalším možným navýšením) shodná s jejím životním minimem.

Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Pro stanovení živobytí rodiny se jednotlivé částky živobytí osob sčítají.

Doplatek na bydlení

Řeší situaci nedostatku příjmu k uhrazení odůvodněných nákladů na bydlení.

Podmínkou pro nárok na tuto dávku je být nájemcem nebo vlastníkem bytu a splňovat podmínky pro nárok na příspěvek na živobytí a na příspěvek na bydlení ze systému státní sociální podpory.

Zákon umožňuje poskytnout doplatek na bydlení i ve výjimečných případech, kdy žadatel nemá nárok na příspěvek na živobytí nebo příspěvek na bydlení, případně i žadateli využívajícímu jinou než nájemní formu bydlení.

Doplatek na bydlení lze poskytnout, jestliže osoba užívá byt v obci, v níž je hlášena k trvalému pobytu. Zákon stanoví výjimky, kdy se tato podmínka nemusí sledovat. Přesto je vhodné tyto bytové vztahy napravit.

Mimořádná okamžitá pomoc

Osobám, které se ocitnou v situacích, které je nutno bezodkladně řešit, je poskytována mimořádná okamžitá pomoc.

První situace může nastat, když osoby sice neplní podmínky hmotné nouze, ale hrozí jim vážná újma na zdraví v případě neposkytnutí pomoci okamžitě.

Druhá situace řeší pomoc osobám, postiženým vážnou mimořádnou událostí (živelní pohromy, vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení, požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie).

Třetí situace napomáhá osobám, které nemají dostatečné prostředky, k úhradě jednorázového výdaje spojeného např. s úhradou poplatku za vystavení duplikátů osobních dokladů nebo v případě ztráty peněžních prostředků.

Čtvrtá situace pomáhá řešit osobám v hmotné nouzi potřebu nákupu předmětů dlouhodobé potřeby, např. rozbité pračky, ledničky., nebo uhradit odůvodněné náklady, vznikající v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí.

Poslední pátá situace pomáhá řešení situace osob, ohrožených sociálním vyloučením. Jde např. o osoby vracející se z vězení, z dětského domova a z pěstounské péče po dosažení zletilosti nebo po ukončení léčky chorobných závislostí.

Výše dávek

Výše dávek pomoci v hmotné nouzi se odvíjí od životního a existenčního minima.

Částky životního minima potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb jsou odstupňovány podle pořadí osob v domácnosti a u nezaopatřených dětí také podle věku.

Částka životního minima činí 3 126 Kč měsíčně pro člověka, který žije samostatně.

Pro lidi žijící ve společné domácnosti jsou částky následující (Kč, měsíčně):

první osoba v domácnosti 2 880
druhá osoba v domácnosti 2 600
nezaopatřené děti – 15 až 26 let 2 250
nezaopatřené děti – 6 až 15 let 1 960
nezaopatřené děti – do 6 let 1 600

Současně se zavádí nová dolní hranice příjmů, existenční minimum, která vyjadřuje náklady minimálního životního standardu umožňujícího přežití. Částka existenčního minima činí 2 020 Kč měsíčně.

Kdo pomoc nouzi poskytuje

Pomoc v nouzi, a tedy většinu dávek, poskytují pověřené obecní úřady.

Zdroj: Zákon č. 111/2006 Sb. a Hlinsko.cz.

Užitečné zdroje odkazy

Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi (.pdf 441 kB)
Životní minimum se mění

Téma