Etický kodex je základ při aplikaci metod sociální práce, říká Věra Novotná

Rozhovor s Věrou Novotnou, předsedkyní Společnosti sociálních pracovníků, o etickém kodexu, činnosti společnosti a smyslu členství v ní.

Před deseti lety jste vydali etický kodex sociální práce. Pamatujete si, jak vznikl a kdo se na něm podílel?

Etický kodex vychází z etického kodexu, přijatého International Federation of social workers (IFSW, Mezinárodní federace sociálních pracovníků). Kodex byl přeložen do češtiny, byly vybrány okruhy k diskusi a členové výboru Společnosti byli vyzváni k vyjádření připomínek. Ty byly shrnuty a diskutovány na konferenci v Ostravě v roce 1994, kde bylo schváleno znění etického kodexu sociálního pracovníka ČR. Platnost byla od 1. 1. 1995. Velkou zásluhu na zpracování a přijetí etického kodexu mají Ing. Věra Novotná a Helena Šálková.

Dnes se o kodexu učí ve školách, ale to je asi tak vše. Mrtvý dokument?

Ten, kdo považuje etický kodex za mrtvý dokument pravděpodobně vůbec neví, co zahrnuje sociální práce s klientem, v jakých složitých a různorodých životních situacích se klienti sociálního pracovníka ocitají a jak nelehká úloha je pro sociálního pracovníka pomoci při jejich řešení. To mohu zcela zodpovědně prohlásit, neboť téměř denně jsem ve styku se sociálními pracovníky, kteří se na mne obracejí například s žádostí o konzultace při řešení rodinně právních a sociálních situací rodin s dětmi. Etický kodex je pro každého sociálního pracovníka jedním ze základních nástrojů používaných při aplikaci metod sociální práce.

Jak je to tedy s kodexem dnes?

V létě 2004 přijala IFSW nový etický kodex, který byl rovněž přeložen do češtiny. SSP ČR spolu s Radou pro rozvoj sociální práce nyní zahajují diskusi k etickým problémům mezi sociálními pracovníky, studenty a učiteli škol se sociálním zaměřením. Vybrané okruhy budou též předmětem internetové diskuse. V závěru roku 2005 uspořádá SSP ČR pracovní den, na kterém budou účastníci seznámeni s výstupy diskuse a vytvoří se pracovní skupina, která vypracuje konečné znění nového etického kodexu.

Uplatňování etických zásad v práci s klienty je často diskutovaným tématem při neformálních setkáních, na konferencích a seminářích, které SSP ČR pořádá, a proto se SSP ČR hodlá stát opět garantem vypracování nového znění etického kodexu sociálního pracovníka.

Pojďme nyní ke Společnosti sociálních pracovníků. Co je vaším cílem?

Cíle Společnosti jsou vymezeny v jejích stanovách, se kterými se každý zájemce o členství nebo ten, kdo pochybuje o vážnosti etického kodexu, může seznámit na jejích webových stránkách. Z hlediska etického kodexu je cílem Společnosti dbát na to, aby sociální pracovníci respektovali etické principy a uměli je aplikovat v praxi. A na druhé straně, aby z hlediska klientů a zaměstnavatelů byla sociálním prácovníkům dávána podpora a vážnost, kterou zaslouží. Profese sociálního pracovníka je velmi náročná, v minulosti byla zcela opomíjena a nepochopena, už také proto, že se tvrdilo, že sociální případy neexistují. Ani v současnosti však nemohu tvrdit, že by sociální práce byla ohodnocována tak, jak by bylo třeba.

Jaká je činnost Společnosti?

SSP ČR každoročně pořádá odborné konference, semináře a pracovní dny, vždy tématicky zaměřené. V plénu a zejména ve workshopech se diskutují složité otázky sociální práce, jakož i aplikace právních předpisů. Ze všech konferencí a z některých pracovních dnů byly zpracované sborníky, které byly distribuované všem členům Společnosti, obecním a krajským úřadům, vysokým a vyšším odborným školám, které vzdělávají sociální pracovníky, a dalším zájemcům.

Členové SSP ČR připomínkují některé návrhy předpisů a koncepcí, jsou členy různých odborných komisí, které zpracovávají významné materiály v sociální oblasti, účastní se jednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR atd.

Na počátku reformy veřejné správy v roce 2003 uskutečnila SSP ČR v kraji Vysočina projekt zaměřený na vzdělávání sociálních pracovníků nazvaný „Vzdělaný sociální pracovník – kvalitní sociální práce“.

SSP ČR získala akreditaci vzdělávací instituce Ministerstva vnitra ČR ke vzdělávání úředníků územních samosprávných celků, pečovatelů a sociálních pracovníků působících v nevládních institucích v oblasti sociálních služeb, konkrétně v nejrozšířenější terénní sociální službě, kterou je pečovatelská služba. Průběžné celoživotní vzdělávání se začne uskutečňovat v II. pololetí roku 2005. Součástí vzdělávání je samozřejmě hovořit o respektování etických zásad obsažených v etickém kodexu.

Členové Společnosti jsou o životě Společnosti informování v bulletinu Informace, vydávaném 3-4x ročně.

Vaší zřejmě nejvýraznější aktivitou je pořádání konferencí; na podzim připravujete další, pojmenovanou Romové ve městě? O čem bude?

Obsah konference se nyní tvoří, zatím máme představu že by měl být zaměřený na kvalitu soužití majoritní a minoritní populace, vytěsňování Romů na okraje měst, vytváření ghett a kultury chudoby, na metody sociální práce s vyloučenými romskými komunitami a na příklady dobré praxe.

Kdo by se o ni měl zajímat?

Všichni, které zajímá řešení této otázky. Zejména sociální pracovníci působící ve veřejné správě a v nevládních institucích, poslanci a senátoři, management obcí a krajů, ministerstva práce a ministerstva pro místní rozvoj.

Máte už dnes nějaké lákavé příspěvky či účastníky?

Aktivní účast a spolupráci přislíbili Petr Víšek z MPSV, Igor Tomeš z Národního centra sociálních studií, Hana Frištenská z NROS, A. Kissová z Magistrátu města Karviné. Hodláme oslovit Viktora Sekyta z Úřadu vlády ČR, Roberta Krištofa z La Strady, Šimona Moravce a J. Černého z Člověka v tísni a M. Zimu z DROMU.

Zpět k vaší společnosti. V čem spočívá vaše členství v Mezinárodní federaci sociálních pracovníků?

Jako člen IFSW dostáváme pozvánky na světové konference sociálních pracovníků, dvou jsme se účastnili. Dostáváme některé informace o materiálech, které se předkládají v příslušných orgánech EU. Nyní máme nabídku jmenovat stálého dopisovatele, který by seznamoval sociální pracovníky v Evropě se specifickými problémy v sociální práci v ČR.

Vaše společnost má přibližně tři sta členů. Nějací muži?

K 1.1 2005 měla SSP ČR 330 členů, z toho 21 mužů, převážně sociálních kurátorů.

Ve kterých oblastech sociální práce členové Společnosti nejčastěji působí?

Velmi aktivní je sekce sociálních kurátorů. Připravila blok na XIV. odborné konferenci, který měl velký ohlas u účastníků konference, v roce 2004 zorganizovala samostatnou odbornou konferenci na téma „Ochrana osobních údajů a individuální práce s klientem v situaci ohrožení sociálním vyloučením“.

Členové SSP ČR pracují jako vedoucí odborů a vedoucí oddělení na odborech sociálních věcí a zdravotnictví na krajských a obecních úřadech, jako vedoucí ústavů sociální péče a dalších zařízení sociálních služeb, jako sociální pracovníci na uvedených úřadech a v zařízeních, vedoucí a sociální pracovníci v dětských domovech a výchovných ústavech, jako sociální pracovníci v nemocnicích, léčebnách dlouhodobě nemocných, v psychiatrických léčebnách. Jsou to i učitelé a studenti vyšších a vysokých škol a samozřejmě zaměstnanci-sociální pracovníci a členové nevládních institucí.

Jak moc se snažíte získávat nové členy? Jinak řečeno, chcete být početně silnou profesní organizací?

Velká část nových členů je z řad maturantů, zvýšený zájem je zaznamenáván též na odborných akcích. SSP ČR nehodlá soutěžit o nejsilnější pozici, už také proto, že svoji činnost vykonává jako občanské sdružení, jehož členové jsou zaměstnáni, velmi pracovně vytíženi a jejich aktivity jsou dobrovolná činnost vykonávaná v pracovním volnu. Rádi bychom rozšířili počet členů výboru Společnosti o členy z Prahy, protože vzhledem k pracovnímu vytížení se členové ze vzdálených okresů nemohou vždy operativně zúčastnit jednání a rozhodování.

Sociální pracovníci by se měli ve vlastním zájmu stát členy Společnosti, neboť jen silná členská základna je předpokladem pro vznik profesní komory, která by nejenom hájila zájmy sociálních pracovníků, ale také pomohla této profesi získat uznání veřejnosti. Těmy zájmy mám na mysli zejména výkon sociální práce na určité odborné úrovni, dodržování etického kodexu, možnost celoživotního vzdělávání, ale i vytváření pracovních podmínek zaměstnavatelem k výkonu sociální práce apod.

Větší počet členů Společnosti by umožnil zaměstnat osoby, které nám pomohou naše myšlenky a záměry realizovat. Výbor Společnosti, který byl při posledních volbách zvolen, tvoří členové z různých míst ČR, jsou zaměstnaní a ve Společnosti pracují bez nároku na odměnu, ve svém volném čase.

Dejme tomu, že jsem právě dokončil studium sociální práce a začínám pracovat v oboru. Měl bych vstoupit do Společnosti sociálních pracovníků? Co z toho budu mít?

Je na rozhodnutí každého sociálního pracovníka, jestli se chce stát členem SSP ČR a aktivně přispět k jejímu rozvoji. Představy o možných aktivitách a rozvoji Společnosti existují, není však mnoho těch, kteří by byli ochotni o svém volnu vymýšlet obsahy pracovních a odborných setkání, připravovat referáty, prezentace apod., zpracovávat projekty a ztvárňovat je k dalšímu projednávání a předkládání do schvalovacího procesu.

Každý, kdo uvažuje o členství v SSP ČR, by se měl seznámit se stanovami a s činností Společnosti a pak se teprve rozhodnout. Pokud očekává více, bude jen vítána jeho osobní aktivita zaměřená na to, co si představuje.

Pokud si však představuje, že za 300 Kč členského příspěvku mu budou měsíčně zasílány materiály na křídovém papíře s příspěvky od renomovaných autorů nebo bezplatně umožněna účast na odborných akcích, včetně pohoštění, pak ať se angažuje jinde. Vždyť jen vydání sborníku vyžaduje úsilí mnoha osob a nemálo finančních prostředků.

Věra Novotná

JUDr., předsedkyně Společnosti sociálních pracovníků ČR
pracuje na ministerstvu práce a sociálních věcí

1 Comment on Etický kodex je základ při aplikaci metod sociální práce, říká Věra Novotná

  1. Vážená paní Ing.Novotná,
    teprve dnes jsem si přečetla Váš článek a mohu říci, že s ním souhlasím. Považuji však za zbytečné, když uvádíte že v minulosti se tvrdilo, že sociální případy neexistujou, Vy sama jste v minulosti v této oblasti pracovala a byla jste velice vážená zvláště mezi sociálními pracovníky, protože jste měla snahu podporovat je v jejich práci a pomáhat jim z pozice vysokého státního úředníka. Po listopadu 1989 jste měla na co navazovat a to na co byla i Vaše práce, není mě tedy jasné proč sociální práci před listopadem 1989 jako celek svým tvrzením znevažujete.

Comments are closed.