"Při vyřizování dokladů převládá v Čechách strašlivá byrokracie. Úřady milují všemožné doklady a dokumenty. Sám jsem čekal tři roky na vyřízení mé žádosti o azyl. V ČR žiji devět let a dosud jsem nezískal nárok na české občanství. Zákony si každý vykládá, jak chce."

"Systém udělování azylu v ČR by potřeboval svoji sametovou revoluci z roku 1989."

"Tak takhle žiju a ptám se proč? Kdyby se mnou počítali.., ale stát ve kterém žiju, mě nepotřebuje... Všechno neštěstí a problémy začínají tím, že člověk nezná svoje práva a povinnosti."

"Tady v Čechách se splnily moje sny a jsem vděčná osudu, že mě zavedl do této báječné země, kde jsem získala klid, spokojenost a nezávislost."

"Rodičovství je pro ženy! migrantky jednou z bariér v přístupu ke vzdělání a při vstupu na trh práce."

To jsou úryvky z nové publikace s názvem Deník migranta, deník migrantky (.pdf), kterou vydala Evropská kontaktní skupina v České republice v rámci projektu "Poznáváme svou novou zemi".

" V projektu jsme oslovily migranty a migrantky, kteří/ré žijí v České republice, a požádaly je o napsání deníku, ve kterém by vyprávěli/y o svých zkušenostech a zážitcích spojených s emigrací a životem v nové zemi", říká Hana Víznerová, autorka publikace. "Deníky psané ženami a muži odráží také genderové hledisko a poukazují na genderově specifické zkušenosti a potřeby příchozích."

Nová publikace Deník migranta a deník migrantky obsahuje příběhy osmi žen a mužů, kteří/ré přijeli/y do ČR z různých zemí a z různých důvodů. V příbězích popisují své zkušenosti a zážitky spojené s emigrací a životem v nové zemi.

Každý příběh je zaměřen na jinou problematiku integrace. Obsahuje úvod do situace migranta/ky, citace a trochu teorie. Je psán velmi čtivou formou.

První příběh, příběh Khalila, je o životě v Sýrii, postupném přizpůsobení se kultuře majoritní společnosti, o administrativním a byrokratickém azylovém systému, který mu po deseti letech v ČR neumožnil získat české občanství.

V příběhu Hamida z Čečenska se dozvíme, jaké důsledky má nedostatek informací týkající se možnosti žádat o udělení azylu na území ČR. Hamid se zde stále cítí jako cizinec nepotřebný v tomto státě.

Příběh Madiny odráží pohled ženy na průběh migrace a integrace do nové společnosti. Liší se zkušenosti žen migrantek a mužů migrantů?

Čtvrtý příběh, příběh Ahmeda, je o kritice fungování azylové a migrační politiky. Podrobněji popisuje život v táboře a své pocity "nikdo tady o cizince nestojí, jsme tu nežádoucí."

Sergej popisuje tíživou situaci na Ukrajině (korupce, kriminalita, nezaměstnanost a chudoba). Do Čech se vydal hlavně za prací. Má zkuše! nosti s nelegálním pobytem a klientským systémem (pololegální ! zprostře dkovatelské agentury práce).

Naopak Dan se na pobyt v České republice dlouho připravoval. Naučil se česky. Našel si práci přes internet odpovídající jeho vzdělání. Zajímá se o českou kulturu a zvyky a tradice, chce se co nejvíce setkávat s Čechy. Čechy jsou pro něho zemí nadějí. Ve svém příběhu radí ostatním, jak se úspěšně integrovat.

Příběh sedmý, příběh Anny z Běloruska, která získala politický azyl, je o pobytech "za plotem", hledání vhodného místa k životu a o nemožnosti najít vhodnou práci. Anna se učí česky, absolvovala spoustu školení, kurzů a rekvalifikací. Má vysokoškolské vzdělání a v Bělorusku měla kvalifikovanou práci (finanční firma).

Poslední příběh je příběh Alexandra. Alexandr musel překonat bariéry, které v české společnosti ve vztahu k cizincům/kám přetrvávají. Jendou z těchto bariér je vztah Čechů k cizincům/kám z východu. Alexandr je z Běloruska, má politický azyl. V Bělorusku byl členem politické strany a po kandidatuře do poslanecké sněmovny ! začaly jeho problémy (výhružky, trestní stíhání...).