Rasistické násilí. Novela zákona o sociálních službách. Šetřivý státní rozpočet. A další události minulého týdne.

Anna Šabatová: Kdopak to "navštívil" Krupku?
Problém, který se nám všem aktuálně připomněl vítkovskou tragédií, má jeden z kořenů i v ohýbání jazyka. Místo přesného označení "rasisticky motivovaný útok" (ve vítkovském případě pak pokus o vraždu) se ustálilo klišé "čin by možná mohl mít rasový podtext, ale ten se zatím neprokázal".

Ani ve Vítkově, ani v předchozích případech ale přece nešlo o žádný "rasový podtext". Zásadní a jedinou motivací pachatelů byla rasová nenávist. Je pokrytecké se tvářit, že motivů může být nepřeberné množství, že to mohou být dluhy, žárlivost, osobní nevraživost, případně něco dalšího, co si oběti "zavinily" samy.

Eufemistická pojmenovávání přinášejí jediný efekt: rozmělňují hrůzu a snižují citlivost společnosti k nebezpečí. Je možné uvažovat, zda by důsledné vyšetřování předchozích rasisticky motivovaných žhářských útoků nebylo zabránilo tomu mimořádně tragickému poslednímu.

Příznakem abnormality při referování o trestných činech spáchaných z nenávisti je také fakt, že se probírá, jak řádně oběti žily. Zda s nimi "byly problémy" nebo ne. Téměř vždy se dozvíme, že rodiny byly "bezproblémové": děti chodily do školy, nikomu neškodily.

Světe, div se. Nenastavuje to zrcadlo spíše našim předsudkům? Je přece nepřípadné se tím zabývat, byť to často činí novináři v dobré víře přiblížit oběti lidsky čtenáři. Proboha, byl by čin snad méně hrůzný, kdyby děti nechodily do školy a nejezdily na výlety? To už jsme takto otupěli?

(...)

To, jak o věcech referujeme a jak je pojmenováváme, je velmi důležité a má to významný vliv na to, co se ve společnosti děje.

Ne nadarmo se snažíme zpětně pochopit, jak působil jazyk třetí říše na její společenskou realitu. "Slova mohou působit jako nepatrné dávky arzénu: polykáme je bezděky, zdánlivě nepůsobí, ale po určité době člověka otráví," napsal Viktor Klemperer, nejznámější analytik jazyka nacistické moci.

* * *

Průzkum: Třetina Čechů pokládá sousedství s Romem za zcela nepřijatelné
Drtivé většině Čechů by nevadilo mít za souseda Slováka nebo některého z příslušníků západních národů. Naopak velký problém by Češi měli s bydlením vedle Roma. Podle průzkumu agentury STEM dokonce třetina obyvatel pokládá za zcela nepřijatelné, aby v jejich sousedství Rom žil.

* * *

Dotace na sociální služby by od roku 2012 měly rozdělovat kraje
Peníze na sociální služby by podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí po roce 2012 jejich poskytovatelům nemělo nadále jako dosud rozdělovat ministerstvo. Dotační řízení by mělo podle ministra práce přejít do působnosti krajů. Národní rada osob se zdravotním postižením míní, že jde o nesystémový krok a stát by měl nejprve vytvořit funkční systém financování péče.

* * *

Chystá se nejtvrdší rozpočet, šetřit se bude všude
Stát nemůže škrtat ve většině sociálních výdajů a ve splátkách státního dluhu. Existují však možnosti, jak zmrazit platy státních zaměstnanců a omezit investice. Penzisté mohou těžko počítat s tím, že se důchody zvýší víc, než předepisuje zákon. Na vyšší dotace se naopak mohou těšit zdravotníci.

Vláda schválila nový občanský zákoník. Do sněmovny nepůjde.
Norma zcela mění občanské právo, více o ní zde. Kvůli předčasným volbám a odporu opozice ovšem nebude nyní nebude předložena sněmovně.

* * *

Trestnou činnost dětí v Přešticích řeší úřednice odsouzená za opilství
Úřednice přeštické radnice z úseku sociálněprávní ochrany dětí Monika Šímová dohlíží na výchovu problémové mládeže, řeší její záškoláctví nebo trestnou činnost. Rozhoduje o osvojení dítěte, pěstounské péči či poručenství. Sama má ale opletačky se zákonem, které snaží před zaměstnavatelem ututlat.